Nový rekord: Reaktor překročil „zásadní milník“ v dosažení jaderné fúze

Francouzští vědci v úterý oznámili, že dosáhli „zásadního milníku“ na dlouhé cestě k jaderné fúzi, když se jim podařilo udržet žhavé plazma po dobu rekordních 22 minut.

Jaderná fúze má tolik opěvovaný potenciál poskytnout světu čistou, bezpečnou a téměř nevyčerpatelnou energii, ale vědecký svatý grál zůstává po desetiletí tvrdošíjně v nedohlednu. Cílem je obnovit proces, který se odehrává v srdci hvězd při slučování dvou atomových jader. Šlo by o opak štěpení, při němž dochází k rozštěpení atomu a které se používá v jaderných elektrárnách.

Tento proces mimo jiné vyžaduje teplotu přes 100 milionů stupňů Celsia, aby se vytvořilo a udrželo plazma. Tento horký, elektricky nabitý plyn se snadno stává nestabilním, což může vést ke ztrátám energie a omezit účinnost případného budoucího fúzního reaktoru. Zařízení WEST tokamak v jižní Francii dokázalo 12. února udržet plazmu po dobu 1 337 sekund, uvedla francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) ve svém prohlášení.

To „překonalo“ předchozí rekord, který byl minulý měsíc dosažen v Číně, o 25 %, uvedla CEA, která tokamak provozuje. Šéfka základního výzkumu CEA Anne-Isabelle Etienvreová řekla agentuře AFP, že dosažení tak dlouhého trvání plazmy ukazuje, „že máme pod kontrolou její výrobu, ale také její udržování“.

Dodala však, že stále existuje mnoho „technologických překážek“, které je třeba překonat, než bude termojaderná fúze „produkovat více energie, než spotřebuje“. V nadcházejícím měsíci chce tým WEST podle CEA dosáhnout ještě delšího trvání plazmatu – „dohromady až několik hodin“ – a také vyšších teplot. Výzkumníci doufají, že se tak přiblíží podmínkám „očekávaným ve fúzním plazmatu“, uvádí se v prohlášení.

Vědci budou také pozorovat, jaký vliv má takové „intenzivní plazma“ na vnitřek jejich zařízení tokamak, uvedl Etienvre. Cílem je připravit půdu pro Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor (ITER) budovaný ve Francii, dodala. Projekt ITER, který byl poprvé spuštěn v roce 1985, sdružuje Čínu, Evropskou unii, Indii, Japonsko, Jižní Koreu, Rusko a Spojené státy. Původně měl být uveden do provozu již letos, ale opakované neúspěchy, zpoždění a spirálovitě rostoucí náklady posunuly jeho provoz nejméně do roku 2033.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: sciencealert.com, cea.fr