Kolik TB paměti má lidský mozek? Víc, než si myslíte

Představte si pevný disk. Takový ten klasický 1TB, na který uložíte tisíce filmů, miliony fotek a nekonečné množství dokumentů. Teď si představte, že jeden takový disk nestačí. Nestačí ani deset. Ani stovka. A přesto možná stále nebudete mít tolik paměti, kolik má lidský mozek.

Téma kapacity lidského mozku fascinuje vědce, IT experty i laiky už desítky let. Může mozek opravdu konkurovat moderním počítačům? A pokud ano, kolik dat vlastně zvládne uložit? Pojďme se na to podívat trochu blíž.

Jak měřit mozek ve světě nul a jedniček?

Na úvod je potřeba říct jednu důležitou věc: mozek není pevný disk. Nezapisuje ani nečte data jako počítač. Nepřemýšlí binárně. A přesto se ho vědci snaží nějak „přepočítat“ na digitální jazyk, abychom mohli srovnávat jeho kapacitu s tím, co známe z technologií.

A jak se to dělá? Nejčastěji se počítá s počtem synapsí – spojení mezi jednotlivými neurony. Mozek jich má podle odhadů kolem 100 bilionů. A každá z těchto synapsí může nést určitou informaci – zjednodušeně řečeno, jako by to byl jeden bit nebo několik bitů.

Jinými slovy: synapse = paměťová jednotka.

Různé odhady, různé výsledky

Protože různé týmy vědců vycházejí z různých metodik a předpokladů, nejsou čísla jednotná. Podívejme se na několik nejcitovanějších odhadů:

1. 10 až 100 terabajtů

Tohle je jeden z konzervativnějších odhadů. Pokud vezmeme, že každá synapse uchovává jen 1 bit informace, a že mozek má 100 bilionů synapsí, dostaneme zhruba 12,5 terabajtů. Pokud ale připustíme, že synapse nejsou stejně velké a každá může mít víc stavů (například 4 nebo 6 bitů), může to vylézt až na 100 TB.

2. 1 petabajt (1 000 TB)

Podle výzkumu Salk Institute může být kapacita mozku až 10× větší, než se dříve myslelo. Využili pokročilé zobrazovací techniky a zjistili, že synapse mají větší variabilitu, než se čekalo. To znamená, že mozek může mít až 1 petabajt paměti.

3. 2,5 petabajtu

Další studie, tentokrát z prostředí Stanfordu, mluví o kapacitě okolo 2,5 PB. To je ekvivalent asi 2,5 milionu gigabajtů – tedy 2 500 pevných disků s kapacitou 1 TB.

4. 3 581 terabajtů

Podle jiného odhadu, publikovaného na webu Živě.cz, by běžný počítač potřeboval přibližně 3 581 TB paměti, aby odpovídal kapacitě lidského mozku. Tady už se opíráme o kombinaci výpočetního výkonu a objemu uložených dat.

Jak si to představit?

Čísla jako 1 nebo 2 petabajty jsou pro většinu lidí abstraktní. Takže si pojďme představit, co by se do takové mozkové „databanky“ dalo uložit:

• 1 PB = zhruba 13 let nepřetržitého sledování videí v HD kvalitě.
• 2,5 PB = přibližně 3 miliony hodin televizního vysílání.
• 3 581 TB = data, která by se vešla na více než 750 000 DVD disků.

Jinými slovy: mozek není jen sbírka „selfíček z dovolené“. Je to neuvěřitelně výkonný organický superpočítač.

Mozek vs. počítač: kdo vítězí?

V některých oblastech s přehledem vítězí počítače – jsou rychlejší v přesných výpočtech, nezapomínají, neztrácí pozornost. Ale pokud jde o efektivitu, mozek má pořád navrch.

Paralelní zpracování

Zatímco běžný procesor má 4 až 32 jader, lidský mozek pracuje s miliardami neuronů, které jsou schopné operovat současně. To mu umožňuje v reálném čase reagovat na podněty, kombinovat smyslové vstupy a učit se z kontextu.

Energetická úspornost

Mozek spotřebuje zhruba 20 wattů energie – to je asi jako slabá žárovka. Přesto zvládá víc než většina serverových farem.

Plasticita

Zatímco počítač se řídí pevnými instrukcemi, mozek se učí, mění a přizpůsobuje. Jedna oblast mozku může převzít funkci jiné, když je to potřeba. Díky plasticitě je schopný opravovat „chyby“, tvořit nové spojení a zapamatovat si i to, co viděl jen jednou.

Dá se lidský mozek zaplnit?

Jedna z nejčastějších otázek je, zda může mozek dosáhnout své kapacity. Může být „přeplněný“?

Odpověď je: téměř jistě ne.

Většina lidí využívá jen zlomek potenciálu své paměti. Paměť v mozku totiž nefunguje jako pevný disk, který se postupně plní. Místo toho se informace ukládají asociativně, jako sítě propojených vzpomínek. Slabé vzpomínky se vytrácejí, důležité se posilují. Mozek je především optimalizovaný na efektivitu, ne na archivaci každé sekundy života.

Kapacita je jen část příběhu

Závěrem je dobré zdůraznit, že kapacita v terabajtech je jen jedna stránka věci. Mozek není jen paměťové zařízení – je to nástroj pro analýzu, predikci, tvoření, emoce, představivost.

Kdybychom srovnali mozek s počítačem jen podle toho, kolik „uloží“, přehlížíme jeho nejdůležitější schopnosti: porozumět, interpretovat, učit se, improvizovat.

Moderní AI je výkonná, ale stále nedosahuje přirozené flexibility lidského mozku.

Shrnutí: Kolik TB má lidský mozek?

• Minimální odhady mluví o 10–100 TB.
• Reálnější čísla sahají k 1–2,5 petabajtu (1 000–2 500 TB).
• Některé výpočty počítají s až 3 581 TB.

Bez ohledu na přesné číslo je ale jasné jedno: lidský mozek je zatím nejkomplexnější „paměťové zařízení“, jaké známe – nejen co do velikosti, ale hlavně co do kvality a schopnosti s daty pracovat.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: medanta.org, cs.wikipedia.org, aiimpacts.org, salk.edu