Možná jsme se mýlili v tom, proč je Mars červený

Rudá barva pleti je charakteristickým rysem Marsu, který ho odlišuje od ostatních planet sluneční soustavy. Nová studie však naznačuje, že jsme možná špatně pochopili mechanismus, jakým byla jeho rumělka získána.

Nový výzkum ukazuje, že oxidace železa v marťanských horninách byla důsledkem přítomnosti vody, nikoli suché oxidace hematitu, jak se dříve předpokládalo.

„Snažili jsme se v laboratoři vytvořit repliku marťanského prachu pomocí různých typů oxidu železa,“ vysvětluje planetární geolog Adomas Valantinas z Brownovy univerzity v USA. „Zjistili jsme, že ferrihydrit smíchaný s čedičem, vulkanickou horninou, nejlépe odpovídá minerálům, které na Marsu viděly sondy.“

Je docela dobře známo, že Mars, bohatý na železo, je červený díky procesům koroze, které probíhaly před dlouhou dobou. V průběhu věků se horniny obsahující železo rozpadly a pokryly planetu rezavým prachem tak živým, že i pouhým okem získává Mars na noční obloze načervenalý odstín.

Existuje však více než jeden způsob, jak zrezivět skálu, a to je problém – protože každý z nich vypráví jiný příběh o historii vody a minerálů na Marsu.

V současné době není pochyb o tom, že kdysi dávno se na povrchu rudé planety rozlévala tekutá voda. Soubor důkazů shromážděných rovery ukazuje v drtivé většině na kdysi zamokřený Mars. Pozorování marsovského prachu, která shromáždily sondy zkoumající planetu, však žádné stopy po vodě neprokázala.

To vedlo vědce k závěru, že minerálem zodpovědným za odstín Marsu musí být hematit, který se tvoří za suchých podmínek a může mít načervenalou barvu. Podle tohoto modelu se hematit vytvořil poté, co z povrchu Marsu zmizela voda. Valantinas a jeho kolegové však přesvědčivě ukázali, že pravděpodobnou cestou k rezivění Marsu je jiný minerál, ferrihydrit. Jedná se o minerál oxidu železitého, který se rychle tvoří v přítomnosti chladné vody, a vědci se již dříve domnívali, že by mohl hrát roli v zarudnutí Marsu. Důkazy pro to však chyběly.

Vědci pečlivě studovali a analyzovali data z několika sond na oběžné dráze Marsu. Svou hypotézu porovnali se složením meteoritu z Marsu a s měřeními, která v průběhu let provedlo několik marsovských vozítek. Výsledky těchto analýz naznačily, že ferrihydrit je pravděpodobným vysvětlením oxidovaného železa na Marsu.

Dále použili výkonný mlýnek k rozmělnění různých minerálů oxidovaného železa na velikost zrn odpovídající velikosti zrn prachu na Marsu a výsledné vzorky analyzovali stejnými technikami, které byly použity k analýze marťanského prachu. Nejlépe se s pozorováním na Marsu shodoval nikoli hematit, ale ferrihydrit se vzorcem Fe5O8H – nH2O. To naznačuje, že tyto minerály musely vzniknout ještě v době, kdy byl Mars vlhký, a poté byly rozbity a rozfoukány po celém povrchu, přičemž si zachovaly svůj vodní podpis.

Je tedy možné, že budeme muset upravit naše představy o geologické historii Marsu. „Mars je stále rudou planetou. Jen se změnilo naše chápání toho, proč je Mars červený,“ říká Valantinas.

„Hlavním důsledkem je, že vzhledem k tomu, že ferrihydrit mohl vzniknout pouze v době, kdy byla na povrchu stále přítomna voda, Mars zrezivěl dříve, než jsme si dříve mysleli. Navíc ferrihydrit zůstává stabilní i za současných podmínek na Marsu.“ To vše se samozřejmě musí ještě potvrdit. Ale vzhledem k tomu, že vzorky z Marsu leží v kanystrech a čekají na odběr, nemusí trvat příliš dlouho, než budeme mít jistotu.

„Jakmile dostaneme tyto vzácné vzorky do laboratoře,“ říká fyzik Colin Wilson z Evropské kosmické agentury, „budeme moci přesně změřit, kolik ferrihydritu prach obsahuje a co to znamená pro naše chápání historie vody – a možnosti života – na Marsu.“

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: agupubs.onlinelibrary.wiley.com, sciencealert.com