Může naši planetu ohrozit černá díra?

černá díra
Autor: GuillaumePreat / Zdroj: Pixabay

Černé díry, fascinující kosmické objekty, byly dlouhou dobu předmětem vědeckých spekulací, teorií i zájmu široké veřejnosti. Jsou to oblasti vesmíru, kde gravitace dosáhla takové intenzity, že nic, dokonce ani světlo, nemůže uniknout z jejich gravitačního pole.

Tato vlastnost jim propůjčuje tajemnou a někdy i děsivou povahu. Základní otázka, kterou si lidstvo často klade, je, zda by černá díra mohla představovat skutečnou hrozbu pro naši planetu. Může Země padnout za oběť tomuto vesmírnému monstru, které by ji pohltilo a zanechalo za sebou jen prázdnotu?

Co jsou černé díry?

Černé díry vznikají kolapsem velmi hmotných hvězd na konci jejich životního cyklu. Když taková hvězda vyčerpá své jaderné palivo, přestane produkovat energii, která by vyrovnávala její vlastní gravitaci. Jádro hvězdy se začne hroutit pod tíhou své vlastní gravitace, což vede ke vzniku černé díry. Z tohoto kolapsu vzniká singularita, bod, kde se veškerá hmota soustředí v extrémně malém prostoru s nekonečnou hustotou, a událostní horizont, neviditelná hranice, za kterou už nic nemůže uniknout.

Existuje několik typů černých děr. Nejčastěji se mluví o černých dírách hvězdné hmotnosti, které vznikají kolapsem jednotlivých hvězd, a supermasivních černých dírách, které se nacházejí v centrech galaxií a mají hmotnost odpovídající milionům až miliardám sluncí. Kromě těchto dvou existují i menší černé díry, známé jako mikročerné díry, které jsou hypotetické a jejich existence zatím nebyla potvrzena.

Jak blízko je k nám černá díra?

Nejbližší známá černá díra se nachází přibližně 1 000 světelných let od Země. Tato vzdálenost se může zdát obrovská, a také je. Když vezmeme v úvahu, že jeden světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok (přibližně 9,46 bilionů kilometrů), je jasné, že se černé díry nacházejí velmi daleko od Země. Navíc, i kdyby se některá černá díra nacházela o něco blíže, vesmírná měřítka jsou tak rozsáhlá, že pravděpodobnost, že by se nějaká černá díra dostala do blízkosti naší sluneční soustavy, je extrémně nízká.

Astronomové pomocí různých metod monitorují vesmír a sledují černé díry i další nebezpečné objekty. Většina černých děr, které známe, je od nás dostatečně vzdálená, aby pro Zemi nepředstavovala žádné bezprostřední nebezpečí. Mělo by se také poznamenat, že černé díry nejsou aktivní predátoři, kteří by se „vydali na lov“ po galaxiích. Jejich vliv je omezen na jejich bezprostřední okolí, a pokud by se nějaká černá díra přiblížila naší sluneční soustavě, znamenalo by to velké kosmické události, které by byly detekovatelné s velkým předstihem.

Co kdyby se černá díra přiblížila k Zemi?

Přestože je extrémně nepravděpodobné, že by se černá díra přiblížila k Zemi, stojí za to uvažovat o tom, co by se stalo, kdyby k tomu došlo. Účinky černé díry na naši planetu by byly zničující, ale scénáře se liší podle velikosti a vzdálenosti černé díry.

  1. Malá černá díra blízko Země: I malá černá díra, například s hmotností srovnatelnou se Sluncem, by měla významný vliv na naši sluneční soustavu. Gravitace černé díry by mohla narušit dráhy planet, způsobit gravitační vlny a vést k rozptýlení objektů v naší soustavě. Pokud by se černá díra přiblížila dostatečně blízko, Země by byla roztrhána gravitačními silami, a nakonec by byla pohlcena.
  2. Supermasivní černá díra: Pokud by se k nám přiblížila supermasivní černá díra, která má milionkrát větší hmotnost než Slunce, její účinky by byly ještě ničivější. Nejenže by mohla zničit Zemi, ale její gravitační vliv by zasáhl celou sluneční soustavu, což by vedlo k její totální destabilizaci.

V každém případě by přiblížení černé díry znamenalo konec života na Zemi, jak ho známe. Ale tento scénář zůstává velmi nepravděpodobný. Kosmické objekty jako černé díry jsou rozloženy v prostoru natolik řídkým způsobem, že šance na takový katastrofický střet jsou mizivé.

Mohou nás ohrozit černé díry vytvořené lidmi?

Další otázka, kterou si někteří lidé kladou, je, zda by černé díry mohly být vytvořeny uměle a představovat hrozbu pro naši planetu. Tento strach vzbudily zejména experimenty v rámci výzkumu částicové fyziky, jako je například Velký hadronový urychlovač (LHC) v CERNu. Někteří lidé se obávali, že by tyto experimenty mohly vést k vytvoření mikročerné díry, která by mohla pohlcovat hmotu a způsobit katastrofu.

Vědci však tyto obavy opakovaně vyvrátili. I kdyby LHC dokázal vytvořit mikročernou díru, byla by tak malá a nestabilní, že by se okamžitě rozpadla kvůli Hawkingovu záření, což je teoretický proces, při kterém černé díry vyzařují energii a postupně se vypařují. Taková mikročerná díra by neměla dostatek času ani energie na to, aby pohltila jakoukoliv významnou část hmoty. Navíc vesmír je přirozeně vystaven kosmickým paprskům s mnohem vyššími energiemi než ty, které lze dosáhnout v lidských urychlovačích, a přesto jsme nezaznamenali žádnou podobnou katastrofu.

Může nás ovlivnit černá díra ve středu naší galaxie?

Vědci vědí, že v centru Mléčné dráhy se nachází supermasivní černá díra s názvem Sagittarius A*. Tato černá díra má hmotnost přibližně 4 miliony Sluncí. Navzdory své ohromné hmotnosti se ale nachází asi 26 000 světelných let od Země, což znamená, že její gravitační vliv na naši sluneční soustavu je velmi malý. Navíc, jako většina černých děr, je i Sagittarius A* relativně klidný, pokud se k němu nepřiblíží žádný materiál, který by mohl být pohlcen.

Je pravděpodobné, že v budoucnosti bude Sagittarius A* pokračovat ve své relativní nečinnosti, aniž by měl výrazný vliv na Zemi. Výjimkou by mohly být extrémní kosmické události, jako například střetnutí naší galaxie s jinou galaxií. Vědci předpokládají, že Mléčná dráha se v budoucnosti srazí s galaxií Andromeda, což by mohlo vést ke sloučení jejich supermasivních černých děr. Avšak i tato událost je od nás vzdálena miliardy let a nemá bezprostřední vliv na naši současnou existenci.

Můžeme v klidu spát

Černé díry jsou bezesporu fascinující a děsivé objekty, které nás inspirují k úvahám o povaze vesmíru a našem místě v něm

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: cfa.harvard.edu, science.nasa.gov, cfa.harvard.edu

Průměrné hodnocení 5 / 5. Počet hodnocení: 2

Zatím nehodnoceno.

Jeden komentář

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *