Pokud mimozemská terraformace vypouští skleníkové plyny, naše teleskopy by je mohly odhalit

Kdyby mimozemšťané zahalovali své planety do silných skleníkových plynů jako my, poznali bychom to. Tento jev nám pomůže v prohledávání vesmírného prostoru.

Vyplývá to z nedávného myšlenkového experimentu, v němž vědci identifikovali pět „umělých“ skleníkových plynů, které lze v případě dostatečného množství spatřit v atmosférách některých exoplanet pomocí stávajících technologií, včetně vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST).

Tyto plyny, mezi něž patří fluorované verze metanu, etanu a propanu, jsou na Zemi známé jako jedny z nejsilnějších a nejtrvalejších plynů, které zadržují teplo a které člověk vypouští při různých průmyslových výrobních procesech, jako je například výroba polovodičů. Protože se tyto látky přirozeně netvoří ve velkém množství, jejich výskyt v ovzduší exoplanety by podle vědců signalizoval přítomnost technologicky vyspělých druhů.

Na Zemi jsou tyto plyny nebezpečnými znečišťujícími látkami a omezení jejich emisí je zásadní pro boj proti změně klimatu způsobené lidskou činností. Jejich přítomnost v cizí atmosféře však nemusí být nutně špatnou zprávou.

„Pro nás jsou tyto plyny špatné, protože nechceme zvyšovat oteplování,“ uvedl v nedávném prohlášení hlavní autor studie Edward Schwieterman z Kalifornské univerzity v Riverside. „Ale byly by dobré pro civilizaci, která by třeba chtěla předejít hrozící době ledové nebo terraformovat jinak neobyvatelnou planetu ve své soustavě, jak to lidé navrhli pro Mars.“

Taková záměrná úprava klimatu s cílem vytvořit prostředí podobné Zemi se nazývá terraforming. Myšlenka terraformace Marsu se objevuje téměř v každém sci-fi příběhu a v posledních letech i vědci navrhují podobné přístupy na podporu dlouhodobé kolonizace. Mezi nápady na oteplení Marsu patří rozmrazení části ledu na pólech planety a uvolnění oxidu uhličitého zachyceného na jejím povrchu, který by podpořil řídkou atmosféru planety jako teplá přikrývka. Někteří však zůstávají k tomuto konceptu skeptičtí. Například Paul Sutter, astrofyzik ze SUNY Stony Brook, v článku z roku 2021 napsal, že tento typ terraformace pravděpodobně nebude fungovat, a to především proto, že na Marsu se pravděpodobně nenachází dostatek oxidu uhličitého, který by vyvolal slušný oteplovací trend.

Nedávno Schwieterman se svými kolegy simuloval planetu v systému TRAPPIST-1, což je rodina sedmi kamenných planet vzdálených od Země asi 40 světelných let v souhvězdí Vodnáře, několik z nich je považováno za potenciálně obyvatelné. Například planeta TRAPPIST-1f obíhá kolem své hostitelské hvězdy v obyvatelné zóně každých devět dní.

Pokud by mimozemšťané takovou planetu terraformovali, vědci zjistili, že JWST může identifikovat pět skleníkových plynů. Jeden z nich, hexafluorid sírový, má oteplovací potenciál, který 23 500krát převyšuje oxid uhličitý. Podle vědců stačí nepatrné množství tohoto plynu, jehož životnost je nejméně 1 000 let, k rozmrazení ledové planety do té míry, že na jejím povrchu začne proudit voda v tekutém stavu, která je vhodná pro život. (Život, jak ho známe, aby bylo jasno).

„Dlouhá doba života činí z těchto plynů vynikající technosignály, které lze systematicky hledat ve srovnání se signály s kratší dobou života,“ uvedl v dalším prohlášení spoluautor studie Daniel Angerhausen z ETH Zürich. „Tyto signatury by dokonce mohly přežít svou civilizaci, pokud by jejich geoinženýrské experimenty selhaly.“

Jiné podobné fluorované plyny se mohou v atmosféře podobné Zemi vznášet až 50 000 let, takže „by nemusely být příliš často doplňovány, aby se udrželo pohostinné klima,“ uvedl Schwieterman v prohlášení.

To znamená, že pokud mimozemský život na chladných planetách mimo naši sluneční soustavu pumpuje do své atmosféry množství skleníkových plynů, aby se jejich světy staly obyvatelnějšími, naše stávající teleskopy by je mohly být schopny spatřit. Schwieterman a jeho tým zjistili, že i kdyby jen jedna z milionu molekul plynu nasávala infračervené záření ze své hostitelské hvězdy, vytvořila by signaturu zjistitelnou pomocí JWST a dalších vesmírných teleskopů.

„K hledání těchto technosignatur byste nepotřebovali další úsilí, pokud váš teleskop již planetu charakterizuje z jiných důvodů,“ řekl Schwieterman. „A bylo by dechberoucí, kdybychom je našli.“

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: astronomy.com