Změny v gravitaci Měsíce naznačují nečekaný pohyb hluboko pod jeho povrchem

Přítomnost částečně roztavené vrstvy mezi skalnatým pláštěm a pevným kovovým jádrem Měsíce se po studii o jeho měnícím se tvaru a gravitaci jeví jako pravděpodobnější.

Vědci z Goddardova střediska vesmírných letů NASA a Arizonské univerzity analyzovali nová data popisující tuhost Měsíce pod gravitačním vlivem Země a Slunce a zjistili, že jeho hmota pravděpodobně není celá pevná.

Měsíční plášť má spíše hustou, kašovitou zónu, která se zvedá a klesá jako naše přílivy a odlivy. „Modelování interiéru naznačuje, že těmto hodnotám může odpovídat pouze zóna s nízkou viskozitou (LVZ) na bázi měsíčního pláště,“ píší vědci ve svém publikovaném článku.

Myšlenka této netvrdé vrstvy se mezi vědci objevuje již několik desetiletí, ale až doposud nebylo možné na základě dostupných údajů jednoznačně říci, zda se tam tato vrstva skutečně nachází. Pod vlivem gravitační přitažlivosti Země a Slunce dochází na Měsíci ke slapovým jevům, nikoliv ve smyslu oceánů, ale fyzikálních deformací tvaru Měsíce a jeho gravitačního pole.

Pro tuto studii tým využil nová měření pořízená sondami NASA GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory) a Lunar Reconnaissance Orbiter. Tato měření vědcům poprvé umožnila odhadnout slapové změny Měsíce na roční bázi. Počítačové modely popisující povahu hornin hluboko v nitru Měsíce při jeho oběhu kolem Země naznačují, že vrstva pod pevným pláštěm musí být alespoň trochu viskózní, aby čísla odpovídala.

To vyvolává další otázky: jak se tam tato zóna dostala? A co ji udržuje horkou? K tomu, abychom to s jistotou zjistili, bude zapotřebí dalšího výzkumu, ale tým, který tuto studii vypracoval, se domnívá, že by se na tom mohl podílet minerál ilmenit, který je tvořen oxidem titanu a železa.

„Přítomnost LVZ ve spodní části měsíčního pláště lze nejsnáze vysvětlit částečnou taveninou ve vrstvě bohaté na ilmenit, čímž by se Měsíc podobal Marsu, kde byla částečná tavenina nedávno vyvozena z analýzy seismických dat,“ píší vědci. Stejně jako při studiu Země, i zde je nutné provést určité dohady, abychom mohli posoudit, co se nachází stovky a tisíce kilometrů pod povrchem, ale jsou to všechno velmi kvalifikované dohady, založené na tom, co víme o měsících a planetách.

Víme, že plášť nad touto LVZ je tvořen převážně minerálem olivínem a že má za sebou za několik miliard let docela zajímavý příběh. Pokud se nám v příštích letech podaří vybudovat na Měsíci stálou základnu, seismické údaje pořízené ze samotného měsíčního povrchu by nám měly být schopny říci více o tom, co se děje pod povrchem. „Existence této zóny má hluboké důsledky pro tepelný stav a vývoj Měsíce,“ píší vědci.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: agupubs.onlinelibrary.wiley.com, iflscience.com,