Konečně víme, odkud vlastně pochází většina meteoritů na Zemi. Tým Čechů pomohl rozluštit tuto záhadu
Doposud byla jen malá část meteoritů, které dopadly na Zemi, pevně spojena se svým mateřským tělesem ve vesmíru, ale soubor nových studií nám právě poskytl přesvědčivé příběhy o původu více než 90 % dnešních meteoritů.
Dřívější analýzy meteoritů, které dnes dopadají na naši planetu, naznačují určitý společný původ; jsou vyrobeny z velmi podobných materiálů a byly opékány kosmickým zářením podezřele krátkou dobu, což naznačuje relativně nedávný rozpad ze společných mateřských těles.
Týmy, které se podílely na třech nově publikovaných pracích, použily kombinaci superpodrobných pozorování teleskopů a počítačových modelových simulací k porovnání asteroidů ve vesmíru s meteority nalezenými na Zemi, přičemž porovnaly typy hornin a dráhy jejich oběhu.
Studie vedené vědci z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum, Evropské jižní observatoře a Univerzity Karlovy v České republice se zaměřily na chondrity typu H (s vysokým obsahem železa) a L (s nízkým obsahem železa), které jsou nejběžnějším typem a tvoří přibližně 70 % meteoritů. Jsou tak pojmenovány proto, že se skládají z malých částic zvaných chondrule, které vznikly rychlým ochlazením roztavené horniny.
Vědci zjistili, že tyto chondritové meteority H a L se na naši planetu dostaly ze tří rodin planetek Massalia, Karin a Koronis, které se nacházejí v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem: Massalia, Karin a Koronis.
Jeden studijní tým byl také schopen určit data významných srážek v těchto rodinách asteroidů, které způsobily nové kaskády hornin, jež skončily na Zemi. U rodiny Massalia došlo k významným srážkám před 466 miliony let a před 40 miliony let, zatímco u rodin Karin a Koronis došlo ke srážkám před 5,8 a 7,6 miliony let.
„Podpůrnými důkazy jsou existence přidružených prachových pásů, stáří expozice kosmického záření meteoritů H chondritů a rozložení předatmosférických drah meteoritů,“ píší autoři v jednom z publikovaných článků.
To znamená, že většina meteoritů, které dnes dopadají na Zemi, pochází z menšího počtu skupin asteroidů, než by se dalo očekávat, a také z novějších kolizí. Tyto (relativně) nedávné kolizní události vysvětlují meteority dopadající v současné době.
Podle týmu to částečně vysvětluje životní cyklus rodin asteroidů: kolizní události, které tyto rodiny asteroidů zažily, vedou k tomu, že ve hře je obrovské množství menších úlomků asteroidů, což pak zvyšuje jejich šance na další srážky a na vymanění se z pásu asteroidů.
Vědci se kromě chondritů H a L zaměřili také na další méně běžné meteority, čímž počet započítaných meteoritů přesáhl 90 %. Ty byly přiřazeny k rodinám asteroidů včetně Veritas, Polana a Eos. Tyto nové informace mohou astronomům poskytnout více informací o vývoji Sluneční soustavy a našich planet v průběhu času, stejně jako o budoucích drahách asteroidů a meteoritů. Týmy jsou i nadále odhodlány pokračovat v pozorování a zakreslování, dokud nebudou zohledněny všechny typy meteoritů.
„Budoucí práce by se měla zaměřit na několik zbývajících tříd, v podstatě na železné meteority, pallasity a ureility,“ píší vědci v dalším ze svých publikovaných článků.
Autor: Lukáš Drahozal
Zdroj: nature.com, nature.com, sciencealert.com