Chtěli byste, aby za vás zásadní životní rozhodnutí dělala umělá inteligence? Studie naznačuje, že ano

Většina lidí dává přednost tomu, aby zásadní rozhodnutí o rozdělování finančních prostředků přijímala umělá inteligence (AI), nikoli lidé, přestože jsou spokojenější, když taková rozhodnutí právě lidé učiní.

Většina (64 %) účastníků nové studie zveřejněné 20. června v časopise Public Choice upřednostnila algoritmy před lidmi, když šlo o rozhodování o tom, kolik peněz si vydělají za splnění souboru konkrétních úkolů.

Při hře byli účastníci podle vědců motivováni nejen svými vlastními zájmy, ale i ideály o spravedlnosti. Když rozhodovala umělá inteligence, tolerovali jakoukoli odchylku mezi rozhodnutím a jejich vlastními zájmy, pokud byl dodržen jeden princip spravedlnosti, když však rozhodnutí nebylo v souladu s běžnými principy spravedlnosti, reagovali velmi negativně.

Přestože účastníci obecně dávali přednost rozhodování umělé inteligence před lidskými protějšky, byli obecně spokojenější s rozhodnutími, která činili lidé oproti agentům umělé inteligence. Kupodivu nezáleželo na tom, jak „spravedlivé“ nebo „správné“ bylo samotné rozhodnutí.

Studie zjistila, že lidé jsou otevřeni myšlence rozhodování umělou inteligencí díky vnímané absenci zaujatosti, schopnosti vysvětlit rozhodnutí a vysoké výkonnosti. Zda systémy umělé inteligence tato tvrzení skutečně odrážejí, bylo irelevantní. Wolfgang Luhan, profesor behaviorální ekonomie na britské University of Portsmouth, označil transparentnost a odpovědnost algoritmů v kontextu morálního rozhodování za „zásadní“.

Vzhledem k tomu, že spravedlnost je sociální konstrukt, kde jsou jednotlivé pojmy zakotveny ve sdíleném souboru definic, lidé podle výzkumníků dojdou k závěru, že algoritmy – vyškolené na velkém množství dat o „spravedlnosti“ – budou lépe reprezentovat to, co je spravedlivější, než lidský rozhodovatel.

Cílem experimentu bylo odpovědět na několik jednoduchých otázek, které vědci považovali za klíčové v souvislosti s tím, že společnost přenechává více rozhodování umělé inteligenci. Ty se týkaly toho, zda by ti, kterých se rozhodnutí týká, dali přednost tomu, aby je učinil člověk, nebo počítač, a jak se lidé budou cítit v závislosti na tom, zda rozhodnutí učinil člověk, nebo umělá inteligence.

„Otázka vnímání a postoje lidí k algoritmickému rozhodování a AI obecně se v poslední době stala důležitější, protože mnoho vedoucích představitelů průmyslu varuje před nebezpečím, které AI představuje, a volá po regulaci,“ uvedli vědci ve studii.

Studie se zaměřila na přerozdělovací rozhodnutí, a to kvůli jejich rozšířenosti v politice a ekonomice. Na rozdíl od predikčních úloh AI jsou výsledky v těchto oblastech považovány za zásadně morální nebo etické povahy, přičemž neexistuje žádná objektivně nebo věcně „správná“ odpověď v závislosti na definici pojmu „spravedlivý“ účastníky.

Experiment byl proveden online, kde lidé a rozhodovací orgány s umělou inteligencí přerozdělovali výdělky ze tří úkolů mezi dva hráče. Bez ohledu na to, zda rozhodnutí vyhovovalo jednotlivcům, výzkumníci se domnívali, že vědomí, že rozhodnutí činí umělá inteligence, a přesvědčení, že to bylo spravedlivé rozhodnutí, usnadnilo přijetí výsledků.

Výzkumníci se také domnívají, že lidé považují algoritmy používané v sociálních nebo „lidských“ úlohách za algoritmy s nedostatkem subjektivního úsudku, jsou tedy objektivnější, a proto je pravděpodobné, že budou správné.

Výzkumníci uvedli, že jejich zjištění budou důležitou součástí jakékoli diskuse o tom, jak otevřená je společnost vůči rozhodování umělé inteligence. Dodali, že výsledky v nich vzbuzují optimismus ohledně budoucnosti, protože rozhodnutí generovaná umělou inteligencí se spíše shodovala s preferencemi těch, kterých se týkala.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: link.springer.com, port.ac.uk