Mars Rover našel důkazy o dávném oceánu na Rudé planetě. Změní to naše vnímání Marsu?

Čínské vozítko nalezlo nové důkazy, které podporují teorii, že na Marsu kdysi existoval rozsáhlý oceán, včetně stop po dávném pobřeží, kde se kdysi mohla vyskytovat voda, uvádí studie z minulého týdne.

Teorie, že před miliardami let pokrýval oceán až třetinu Rudé planety, je předmětem debat mezi vědci již desítky let a jeden z externích výzkumníků se k nejnovějším zjištěním vyjádřil poněkud skepticky. V roce 2021 přistálo čínské vozítko Zhurong na planině v oblasti Utopia na severní polokouli Marsu, kde byly již dříve zaznamenány náznaky dávné vody.

Od té doby sonduje rudý povrch a některé nové poznatky z mise byly odhaleny v nové studii v časopise Scientific Reports.

Vedoucí autor studie Bo Wu z Hongkongské polytechnické univerzity řekl agentuře AFP, že v okolí místa přistání Zhurongu byla zjištěna řada znaků naznačujících existenci oceánu v minulosti, včetně „jamkovitých kuželů, polygonálních koryt a vyleptaných toků“.

Dřívější výzkumy naznačovaly, že kráterovité kužely mohly pocházet z bahenních sopek a často vznikaly v oblastech, kde byla voda nebo led. Informace z roveru, stejně jako satelitní data a analýzy zpět na Zemi, podle studie také naznačily, že se v blízkosti oblasti kdysi nacházelo pobřeží.

Tým vědců odhadl, že oceán vznikl zaplavením před téměř 3,7 miliardami let. Podle jejich scénáře pak oceán zamrzl a vyryl pobřežní linii, než před něco málo více než 3,4 miliardami zmizel. Bo zdůraznil, že tým „netvrdí, že naše zjištění definitivně dokazují, že na Marsu existoval oceán“. Taková míra jistoty bude pravděpodobně vyžadovat misi, která by na Zemi přivezla nějaké marťanské horniny k bližšímu zkoumání.

Pobřeží se stále mění

Benjamin Cardenas, vědec, který analyzoval jiné důkazy o existenci marťanského oceánu, řekl agentuře AFP, že je k nové studii „skeptický“. Podle jeho názoru vědci dostatečně nezohlednili, jak moc silný marťanský vítr roznášel sedimenty a opotřebovával horniny v průběhu posledních několika miliard let. „Máme tendenci si myslet, že Mars není příliš aktivní, jako například Měsíc, ale on aktivní je!“ řekl Cardenas z Pennsylvánské státní univerzity ve Spojených státech.

Poukázal na dřívější modelovací výzkumy, které naznačovaly, že „i pomalá marťanská rychlost eroze“ by za tak dlouhou dobu zničila známky pobřeží. Bo připustil, že vítr mohl některé horniny opotřebovat, ale řekl, že dopady meteoritů dopadajících na Mars mohou také „čas od času vyhloubit podzemní horniny a sedimenty na povrch“.

I když celková teorie zůstává sporná, Cardenas řekl, že se kloní k tomu, „že na Marsu byl oceán“. Zjištění pravdy by mohlo pomoci rozluštit větší záhadu: zda je Země jediná ve Sluneční soustavě, která je schopna hostit život. „Většina vědců se domnívá, že život na Zemi vznikl buď pod hladinou oceánu, kde se horké plyny a minerály z podpovrchových vrstev dostaly na mořské dno, nebo velmi blízko rozhraní vody a vzduchu, v malých přílivových jezírkách,“ řekl Cardenas.

„Důkazy o existenci oceánu tak činí planetu v našich očích pohostinnější.“

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: scmp.com, newsweek.com, independent.co.uk