První ranní mráz přinesl na Marsu bíle překvapení. To následně poprášilo vrcholky nejvyšší hory

Již léta je známo, že na marťanských pólech je uzamčeno velké množství vodního ledu. Kolem rovníku je však pustá suchá pustina bez jakéhokoli povrchového ledu. Nedávná pozorování Marsu objevila na obřích štítových sopkách námrazu, která se však objevuje jen krátce po východu Slunce a brzy se vypaří. Podle odhadů koluje mezi povrchem a atmosférou denně 150 000 tun vody.

Zejména polární čepičky Marsu jsou od objevu vodního ledu v roce 2008 předmětem mnoha studií. Jsou stálé, ale jejich velikost se mění v závislosti na ročním období. V zimě a za úplné tmy se povrch ochlazuje, což umožňuje plynu v atmosféře ukládat se na povrchu v podobě velkých kusů ledu oxidu uhličitého. Poté jsou póly opět vystaveny slunečnímu záření a zmrzlý oxid uhličitý sublimuje zpět na plyn.

Kromě oxidu uhličitého jsou póly tvořeny převážně zmrzlým vodním ledem. Nánosy oxidu uhličitého jsou v porovnání s vodním ledem poměrně tenké, na severním pólu mají tloušťku jen asi 1 metr. Na jižním pólu je trvalejší čepička oxidu uhličitého silná asi 8 metrů.

Tým planetárních vědců pod vedením Adomase Valantinase, postdoktoranda na Brownově univerzitě, který tuto práci vedl jako doktorand na univerzitě v Bernu, zjistil na vrcholu sopek Tharsis na Marsu vodní mráz. Tyto sopky patří k nejvyšším na planetě a jedna z nich; Olympus Mons je skutečně nejvyšší ve Sluneční soustavě.

Mráz byl objeven na základě snímků s vysokým rozlišením pořízených systémem CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System), který je jen jedním z přístrojů na sondě ESA Trace Gas Orbiter. Objev byl ověřen pomocí dalších nezávislých pozorování ze stereokamery s vysokým rozlišením na sondě Mars Express Orbiter.

Je to poprvé, co byl v blízkosti rovníku planety objeven vodní mráz, což vyzývá k přehodnocení dynamiky klimatu planety. Doposud jsme se domnívali, že vznik mrazu v okolí rovníku je vzhledem k úrovni slunečního záření a řídké atmosféře poměrně nepravděpodobný. Díky těmto podmínkám mohou teploty na povrchu dosahovat poměrně vysokých hodnot, které jsou příliš vysoké na to, aby se mráz mohl tvořit i na vrcholcích sopek.

Studie zřejmě ukazuje, že mráz je přítomen jen letmo, několik hodin po východu slunce, než se vlivem vysokých teplot vypaří pod vlivem slunečního záření. Je důležité poznamenat, že i když je mráz později jen velmi tenký (jen asi na šířku lidského vlasu), předpokládá se, že mezi povrchem a atmosférou koluje každý den něco kolem 150 000 tun vody.

Mráz tým objevil usazeniny v kaldeře sopek. Tyto prohlubně jsou otvory na vrcholu sopky, kde dříve došlo k erupcím, které prorazily zemskou kůru. Nyní se předpokládá, že na vrcholcích sopek panuje neobvyklé mikroklima, které umožňuje vznik tenkých vrstev námrazy.

Tento objev znamená, že musíme modelovat, jak se tvoří námraza, abychom skutečně pochopili, kde se voda na Marsu může vyskytovat, jak se pohybuje a jak interaguje s atmosférou.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: phys.org, science.slashdot.org