Sonda Curiosity prorazila na Marsu skálu a našla obrovské překvapení

Ze skály na Marsu se právě vysypal překvapivý žlutý poklad poté, co sonda Curiosity omylem prorazila její nevýrazný povrch. Když rover přejel svým 899kilogramovým tělem po skále, skála se rozlomila a odhalila žluté krystalky elementární síry. Ačkoli jsou sírany na Marsu poměrně běžné, je to poprvé, co byla síra na rudé planetě nalezena v čisté elementární formě.

Ještě zajímavější je, že kanál Gediz Vallis, kde Curiosity horninu našla, je posetý kameny, které vypadají podezřele podobně jako sirná hornina předtím, než byla náhodně rozdrcena, což naznačuje, že elementární síra se zde může na některých místech vyskytovat v hojném množství.

„Najít pole kamenů z čisté síry je jako najít oázu v poušti,“ říká vědec projektu Curiosity Ashwin Vasavada z Laboratoře tryskového pohonu NASA. „Nemělo by to tam být, takže to teď musíme vysvětlit. Objevování zvláštních a nečekaných věcí je to, co dělá průzkum planet tak vzrušujícím.“

Sírany jsou soli, které vznikají, když se síra, obvykle ve formě sloučenin, smísí s jinými minerály ve vodě. Když se voda odpaří, minerály se smísí a vyschnou a zanechají po sobě sírany. Tyto sulfátové minerály nám mohou o Marsu hodně napovědět, například o jeho vodní historii a o tom, jak v průběhu času zvětrával.

Na druhou stranu čistá síra vzniká pouze za velmi úzce vymezených podmínek, o kterých není známo, že by se vyskytovaly v oblasti Marsu, kde Curiosity učinila svůj objev. Abychom byli spravedliví, o geologické historii Marsu nevíme spoustu věcí, ale objev spousty čisté síry, která se jen tak potlouká po povrchu Marsu, naznačuje, že je tu něco dost velkého, o čem nevíme.

Je důležité si uvědomit, že síra je základním prvkem pro veškerý život. Obvykle se přijímá ve formě síranů a používá se k výrobě dvou esenciálních aminokyselin, které živé organismy potřebují k tvorbě bílkovin. Vzhledem k tomu, že o síranech na Marsu víme již delší dobu, neříká nám tento objev v této oblasti nic nového. Stejně jsme na Marsu zatím žádné známky života nenašli. Stále však narážíme na zbytky kousků, které by se živým organismům hodily, včetně chemie, vody a minulých obyvatelných podmínek.

Uvízli jsme zde na Zemi, a tak máme poměrně omezené možnosti, jak se k Marsu dostat. Přístroje Curiosity dokázaly analyzovat a identifikovat sirné horniny v kanálu Gediz Vallis, ale kdyby se nevydala cestou, která se převrátila a jednu z nich rozlouskla, mohli jsme ji najít až za nějaký čas. Dalším krokem bude zjistit, jak přesně, na základě toho, co o Marsu víme, se tam mohla tato síra dostat. To bude vyžadovat ještě trochu práce, možná i podrobné modelování geologického vývoje Marsu.

Mezitím bude sonda Curiosity pokračovat ve sběru dat o tomtéž. Kanál Gediz Vallis je oblast s bohatou marťanskou historií, prastará vodní cesta, jejíž horniny dnes nesou otisk dávné řeky, která jimi kdysi před miliardami let protékala. Curiosity vyvrtala do jedné ze skal díru, odebrala práškový vzorek jejího nitra pro chemickou analýzu a nyní se podél kanálu prodírá hlouběji, aby zjistila, jaká další překvapení mohou čekat hned za další skálou.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: jpl.nasa.gov, forbes.com