Teleskop Jamese Webba našel „mizející“ galaxii z počátků vesmíru

Raná galaxie AzTECC71 je tak daleko, že stále byla mimo zorné pole ohledně přesného pozorování z několika teleskopů. Nová studie vesmírného teleskopu Jamese Webba ji konečně řádně odhalila.

Pod tímto odstavcem se můžete podívat na velmi rozmazaného, prachem silně zakrytého obyvatele vesmíru, jehož jméno je pouze řetězec čísel a písmen. Dokonce se nachází v takové vzdálenosti od Země, že se ztrácí před zraky různých teleskopů. Snímek pořízený výkonným vesmírným teleskopem Jamese Webba upozorňuje na galaxii AzTECC71. Pozoruhodné však je, že ji vidíme takovou, jaká byla pouhých 900 milionů let po velkém třesku. Tehdy se ve vesmíru rozsvítily první hvězdy, absolutně eony před zrodem naší sluneční soustavy.

Pohled vesmírného dalekohledu Jamese Webba na tuto galaxii jako na mlhavou skvrnu světla je na hony vzdálený mnoha jiným nádherným snímkům galaxií a kup galaxií v jeho repertoáru. I tato šmouha však přináší důležité poznatky pro naše chápání raného vesmíru.

„Skutečnost, že i něco tak extrémního je sotva viditelné na nejcitlivějších snímcích našeho nejnovějšího teleskopu, je pro mě velmi vzrušující,“ uvedl autor studie Jed McKinney z Texaské univerzity v Austinu. „Potenciálně nám to říká, že existuje celá populace galaxií, které se před námi dosud skrývaly.“

Podle vědců by to mohlo znamenat, že raný vesmír byl mnohem prašnější, než se dosud předpokládalo, a vrhnout tak trochu více světla na jeho vývoj od velkého třesku, který nastal zhruba před 13,8 miliardami let.

AzTECC71 byl poprvé spatřen jako nepochopitelná světelná skvrna dalekohledem Jamese Clerka Maxwella na Havaji. Později ji spatřil také radioteleskop ALMA v Chile. Poté však jako by zmizela na snímcích pořízených Hubbleovým vesmírným dalekohledem.

„Tahle věc je skutečné monstrum,“ řekl McKinney. „I když vypadá jako malá skvrna, ve skutečnosti se v ní každý rok vytvoří stovky nových hvězd.“

V rámci mezinárodního úsilí o zmapování nejstarších struktur vesmíru (na kousku oblohy o velikosti tří úplňků při pohledu ze Země) hledal McKinney se svými kolegy tuto galaxii v datech získaných pomocí JWST. Výkonné infračervené oko této observatoře je schopno nahlédnout do oblaků hustého prachu, které jsou v raném vesmíru běžné.

Před JWST bylo téměř nemožné tyto galaxie vyhledat. Světlo rodících se hvězd, které se nacházely hluboko v prachem zahalených galaxiích, bylo v optických vlnových délkách pohlcováno samotným prachem a znovu vyzařováno na slabých, delších vlnových délkách, které dokáže zachytit JWST. Jedna z pěti takových galaxií zůstala pro Hubbla neviditelná a vytvořila skupinu, kterou astronomové nazývají „Hubblovy temné galaxie“.

„To znamená, že naše chápání historie vývoje galaxií je zkreslené, protože vidíme pouze nezakryté, méně prašné galaxie,“ řekl McKinney.

McKinney a jeho tým plánují v blízké budoucnosti odhalit další slabé, skryté galaxie pomocí dat z JWST, který nejenže dokáže „nahlédnout do nejvzdálenějších koutů vesmíru, ale dokáže také proniknout nejhustším prachovým závojem“.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: space.com, iopscience.iop.org