USA zvýší v roce 2025 cla na čínské polovodiče o 100 %. Úředníci tvrdí, že tím zachrání 53 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden oznámil rozsáhlé zvýšení cel na některé čínské dovozy, zejména na polovodiče, elektromobily, baterie a jejich součásti, solární články a mnoho komponentů, které tvoří naši techniku. Podle tiskové zprávy Bílého domu se cla na čínské polovodiče v roce 2025 zvýší z 25 % na 50 %, čímž se jejich daňová sazba fakticky zdvojnásobí.

Polovodičový průmysl je považován za klíčový pro fungování každé moderní společnosti, neboť je vyžadují tak jednoduché přístroje, jako jsou mikrovlnné trouby, až po pokročilé autonomní vojenské drony a vše mezi tím. Spojené státy jej rovněž považují za strategický zdroj. Gina Raimondo, americká ministryně obchodu, řekla americkému Kongresu, že čínské převzetí společnosti TSMC, největšího světového výrobce polovodičů a dodavatele 92 % čipů ve Spojených státech, by zničilo americkou ekonomiku.

USA činí kroky k tomu, aby se vrátily na přední místo v oblasti polovodičových technologií. V roce 2022 přijala zákon CHIPS Act, který vyčleňuje 280 miliard dolarů na podporu růstu amerických polovodičových společností, jako je Intel, a na přilákání mezinárodních společností, jako je TSMC, aby v USA založily svůj obchod. Raimondo dokonce vyzývá k druhému kolu investic, které by pomohly udržet Ameriku na vedoucí pozici, zejména v době, kdy Čína bojuje proti americkým sankcím masivním zvyšováním výroby starších čipů.

Americký krok k zablokování transferu technologií čínským technologickým firmám je také přiměl k vývoji domácích alternativ. Nizozemsko například zabránilo společnosti ASML vyvážet do Číny své pokročilé litografické zařízení, které se používá k výrobě špičkových čipů. Čínský prezident Si Ťin-pching pak nizozemskému premiérovi řekl, že Čína ke svému technologickému pokroku společnost ASML nepotřebuje. Brzy poté čínská společnost Naura Technology oznámila, že se vedle společnosti Shanghai Micro Electronics Equipment Group (SMEE) vrhá na trh s litografickými nástroji.

Čína si tato nová cla nenechá líbit, zvláště když soupeří se Spojenými státy o globální moc. Liu Pengyu, mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu, řekl: „Doufáme, že USA dokáží pozitivně vnímat rozvoj Číny a přestanou používat nadměrnou kapacitu jako záminku pro obchodní protekcionismus.“ Ačkoli Čína na tato nová cla zatím nereagovala, Liu poznamenal, že Čína je pro Ameriku obrovským exportním trhem, a společnost Tesla tam v roce 2023 prodala stovky tisíc automobilů.

Ačkoli většina obchodních a odborových předáků a mnoho demokratů v Senátu a Dolní sněmovně Bidenův krok chválila, objevilo se i několik námitek. David French, výkonný viceprezident pro vládní vztahy Národní maloobchodní federace, řekl: „Vzhledem k tomu, že spotřebitelé nadále bojují s inflací, je to poslední, co by administrativa měla dělat, uvalovat další daně na dovážené výrobky, které zaplatí američtí dovozci a nakonec i američtí spotřebitelé.“

Demokratický guvernér Colorada Jared Polis na Twitteru X rovněž napsal: „Je to hrozná zpráva pro americké spotřebitele a velká komplikace pro čistou energii. Cla jsou přímou, regresivní daní pro Američany a toto zvýšení daní zasáhne každou rodinu.“ Republikánský národní výbor naopak tvrdí, že Biden není vůči Číně dostatečně tvrdý a že jeho oznámení je jen „předvolebním trikem na poslední chvíli, aby voličům vnukl myšlenku, že je vůči Číně tvrdý“.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: whitehouse.gov, tomshardware.com