Uznávaný fyzik tvrdí, že cestování časem bez paradoxů je teoreticky možné
Cestovat časem se zatím nikomu nepodařilo, alespoň pokud je nám známo, ale otázka, zda je to teoreticky možné, vědce nepřestává fascinovat.
Jak ukazují filmy jako Terminátor, Donnie Darko, Návrat do budoucnosti a mnoho dalších, pohyb v čase vytváří spoustu problémů pro základní pravidla vesmíru: pokud se vrátíte v čase a zabráníte například setkání svých rodičů, jak můžete existovat, abyste se vůbec mohli vrátit v čase?
Je to obrovský problém známý jako „paradox dědečka“, ale před několika lety student fyziky Germain Tobar z Queenslandské univerzity v Austrálii přišel na to, jak „srovnat čísla“, aby bylo cestování časem životaschopné bez paradoxů. „Klasická dynamika říká, že pokud známe stav systému v určitém čase, můžeme tím zjistit celou historii systému,“ vysvětlil Tobar v roce 2020.
„Einsteinova obecná teorie relativity však předpovídá existenci časových smyček nebo cestování v čase, kdy se událost může nacházet jak v minulosti, tak v budoucnosti, a teoreticky tak staví studium dynamiky na hlavu.“
Výpočty ukazují, že časoprostor se může potenciálně přizpůsobit tak, aby se vyhnul paradoxům. Použijme aktuální příklad: představme si cestovatele v čase, který cestuje do minulosti, aby zastavil šíření nemoci, pokud by mise byla úspěšná, cestovatel v čase by neměl žádnou nemoc, kvůli které by se musel vrátit v čase, aby ji porazil.
Tobarova práce naznačuje, že nemoc by stejně unikla nějakým jiným způsobem, jinou cestou nebo jinou metodou, čímž by se odstranil paradox. Ať by cestovatel v čase udělal cokoli, nemoc by nezastavil. Do Tobarovy práce není pro nematematiky snadné proniknout, ale zabývá se vlivem deterministických procesů (bez náhodnosti) na libovolný počet oblastí v časoprostorovém kontinuu a ukazuje, jak se obě uzavřené časové křivky (předpovězené Einsteinem) mohou shodovat s pravidly svobodné vůle a klasické fyziky.
„Matematika sedí, a výsledky jsou jako ze science fiction,“ řekl fyzik Fabio Costa z Queenslandské univerzity, který na výzkum dohlížel. Výzkum tento problém vyřešil další hypotézou, že cestování časem je možné, ale cestovatelé časem by byli omezeni v tom, co dělají, aby nevytvářeli paradoxy. V tomto modelu mají cestovatelé časem svobodu dělat, co chtějí, ale paradoxy nejsou možné.
Zatímco čísla by mohla vyjít, skutečné ohýbání prostoru a času, aby se člověk dostal do minulosti, zůstává nedosažitelné, stroje času, které vědci zatím vynalezli, jsou tak vysoce koncepční, že v současné době existují pouze jako výpočty na stránce.
Možná se nám to jednou podaří, Stephen Hawking si jistě myslel, že je to možné, a pokud ano, pak tento nový výzkum naznačuje, že bychom si mohli se světem v minulosti dělat, co bychom chtěli: svět by se podle toho sám upravil.
„Ať se snažíte vytvořit jakýkoli paradox, události se vždycky přizpůsobí samy, aby se vyhnuly jakýmkoli nesrovnalostem,“ řekl Costa. „Řada matematických procesů, které jsme objevili, ukazuje, že cestování časem se svobodnou vůlí je v našem vesmíru logicky možné bez jakéhokoli paradoxu.“
Autor: Lukáš Drahozal
Zdroj: iopscience.iop.org, ndtv.com, popularmechanics.com, ChatGPT AI
To nikdo nedokáže.
To je totální hloupost, tak jak si to vysvětluje. Spíše to bude tak, že cestovatel bude cestovat z jednoho bodu v čase, dejme tomu s cílem zabít svého otce, ještě před tím než zplodí cestovatele. Ten se tedy nemůže narodit a tedy ani existovat. A přesto se nic nehroutí, jen se ten cestovatel dostal do minulosti, ale tím že zabil svého otce, tak se vytvořila další linie v časoprostoru(vznikl další paralelní vesmír) kde je cestovatel z jiné linie a ten v tomto vesmíru nemusí mít otce, protože ho má v tom minulém paralelním světě. Ale pokud se bude chtít vrátit strojem času do místa odkud cestoval do minulosti, tak se už nebude moci vrátit do té samé reality, ale bude pokračovat v té realitě, kde zabil svého neotce. Žádnej paradox se tedy nekoná, jen není cestování časem uzavřeno do jedné linie.
Všechny paradoxy řeší princip paralelních realit resp. multiverza. Při vytvoření „paradoxu“ vznikne lokální paralelní dimenze, která podle odlišnosti buď existuje omezený čas, anebo pokračuje dál.
To jsi viděl v Avengers Endgame 😀
To lze chápat tak, že na cestu do minulosti je potřeba energie nutná ke vzniku „nového vesmíru“ = veškerá energie našeho vesmíru. A to vede k myšlence, jestli – v důsledku zákona zachování energie – vlastně nezanikne ten náš vesmír, aby mohla vzniknout „nová linie“.