Cestování časem: Je to vůbec možné?

Cestování časem je jedním z nejpopulárnějších námětů ve filmové fantastice a zároveň i fascinující otázkou pro vědce po celá desetiletí.

Myšlenka cestování časem nás přitahuje svou záhadností a potenciálem měnit události, které se již staly, nebo nahlédnout do budoucnosti, která nás čeká. Ale je to vůbec možné, nebo se jedná jen o krásnou iluzi, kterou nám poskytuje naše představivost?

Fyzikální základy časoprostoru

Abychom mohli začít řešit otázku cestování časem, musíme se nejprve podívat na samotnou povahu času a prostoru. Podle obecné teorie relativity, kterou formuloval Albert Einstein na počátku 20. století, jsou čas a prostor vzájemně propojeny do jediné entity známé jako časoprostor. Objekty s hmotností, jako jsou planety a hvězdy, zakřivují časoprostor, což způsobuje, že se jiné objekty pohybují po zakřivených drahách. Tímto způsobem se dá vysvětlit i gravitace.

Podle této teorie není čas něco pevného a neměnného. Čas se může natahovat nebo zkracovat v závislosti na rychlosti pohybu a gravitaci. Tento jev je znám jako časová dilatace. Experimenty ukázaly, že čím rychleji se objekt pohybuje, tím pomaleji pro něj plyne čas. Tento jev byl prokázán například při měření času na atomových hodinách na palubě rychle letících letadel, kde hodiny běžely o něco pomaleji než hodiny na Zemi.

Cestování do budoucnosti

Díky časové dilataci je teoreticky možné cestovat do budoucnosti. Pokud by se člověk pohyboval velmi vysokou rychlostí, například blízkou rychlosti světla, čas pro něj by plynul mnohem pomaleji než pro pozorovatele na Zemi. Když by se po určité době vrátil zpět, zjistil by, že na Zemi uplynulo mnohem více času než pro něj samotného. Tento princip byl popsán například v románu H.G. Wellse „Stroj času“ a také v moderní sci-fi literatuře a filmech, jako je „Interstellar“ od Christophera Nolana.

Vědecky je tento fenomén potvrzen experimenty s částicemi, které jsou urychlovány na velmi vysoké rychlosti v urychlovačích částic. Například miony, subatomární částice, které mají velmi krátký poločas rozpadu, žijí déle, pokud jsou urychleny na vysoké rychlosti. Tato prodloužená životnost je způsobena časovou dilatací.

Přestože cestování do budoucnosti je teoreticky možné na základě fyzikálních zákonů, existují zde praktické problémy. Největším z nich je dosažení dostatečně vysoké rychlosti. Pro pohyb rychlostí blízkou rychlosti světla by bylo potřeba obrovské množství energie, a současná technologie není schopna takové rychlosti dosáhnout. Nicméně, pokud by se v budoucnosti podařilo vyvinout technologie umožňující cestování rychlostí blízkou světlu, cestování do budoucnosti by mohlo být dosažitelné.

Cestování do minulosti

Cestování do minulosti je mnohem složitější a kontroverznější. Podle obecné teorie relativity existují některá řešení Einsteinových rovnic, která umožňují návrat do minulosti. Jedním z těchto řešení je existence tzv. červích děr. Červí díra je hypotetická struktura, která propojuje dvě vzdálená místa v časoprostoru. Pokud by bylo možné vstoupit do červí díry, člověk by mohl teoreticky cestovat z jednoho místa na jiné v kratším čase, než by to trvalo při běžném cestování přes prostor.

Některá řešení červích děr umožňují i cestování časem, ale toto cestování je plné paradoxů. Jedním z nejznámějších paradoxů je tzv. dědečkův paradox. Tento paradox popisuje situaci, kdy se člověk vrátí do minulosti a zabije svého dědečka ještě předtím, než se narodí jeho rodič. Pokud by to udělal, jak by se mohl vrátit zpět do minulosti? Tento paradox ukazuje na logické problémy spojené s cestováním do minulosti.

Další hypotézou, která by mohla umožnit cestování časem, je teorie uzavřených časoprostorových křivek. Tyto křivky, které jsou také teoretickým řešením Einsteinových rovnic, by umožnily návrat do minulosti podél určitých cest v časoprostoru. I když jsou uzavřené časoprostorové křivky matematicky možné, jejich existence v reálném světě je velmi nepravděpodobná.

Kvantová mechanika a cestování časem

Kvantová mechanika, která popisuje svět subatomárních částic, přináší další možnosti pro cestování časem. Jedním z možných mechanismů, který kvantová mechanika nabízí, je fenomén kvantového provázání. Kvantové provázání je jev, kdy dvě částice zůstávají propojeny i na velké vzdálenosti, takže změna stavu jedné částice okamžitě ovlivní stav druhé, bez ohledu na vzdálenost mezi nimi.

Někteří vědci spekulují, že by kvantové provázání mohlo být klíčem k cestování časem. Zatím však neexistují žádné experimentální důkazy, které by tuto možnost potvrzovaly. Navíc kvantová mechanika přináší další paradoxní jevy, jako je nejednoznačnost stavu částic, což by mohlo cestování časem ještě více zkomplikovat.

Praktické a etické otázky

I kdyby bylo cestování časem teoreticky možné, zůstává otázka, zda by bylo prakticky realizovatelné. Technologické požadavky na vytvoření stroje času by byly obrovské. Navíc cestování časem by přineslo řadu etických otázek. Mělo by být například povoleno měnit minulost? Jaké by byly důsledky takových změn pro budoucnost? A jak by se zabránilo zneužití cestování časem pro osobní nebo politické účely?

Vědci i filozofové se shodují na tom, že i kdyby bylo cestování časem možné, musely by být stanoveny přísné etické normy a pravidla pro jeho využití. Bez těchto pravidel by se cestování časem mohlo stát nebezpečným nástrojem, který by mohl mít katastrofální důsledky pro celé lidstvo.

Chceme vůbec cestovat časem?

Cestování časem je fascinující myšlenka, která láká vědce i umělce již po celá staletí. Ačkoli je teoreticky možné cestovat do budoucnosti díky časové dilataci, cestování do minulosti zůstává spíše ve sféře spekulací. Moderní fyzika, především obecná teorie relativity a kvantová mechanika, nabízí některé teoretické modely, které by mohly umožnit cestování časem, ale žádný z těchto modelů nebyl dosud experimentálně potvrzen.

Cestování časem přináší také řadu filozofických a etických otázek, které by musely být zodpovězeny předtím, než by bylo možné tento fenomén prakticky využít. A i když zatím nejsme schopni cestovat časem, studium těchto možností nám pomáhá lépe porozumět povaze vesmíru, času a prostoru. A kdo ví, možná jednoho dne skutečně objevíme způsob, jak překonat hranice času a změnit budoucnost (nebo minulost) lidstva.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: quantumzeitgeist.com, en.wikipedia.org, uq.edu.au