Voyager 1 je zpět! Legendární sonda navázala kontakt z mezihvězdného prostoru

Voyager
Autor: Terranaut / Zdroj: Pixabay

Z mezihvězdného prostoru, vzdáleného 24 miliard kilometrů, se k nám vrací přátelský hlas, který jsme toužili slyšet. Voyager 1 – nejvzdálenější lidmi vyrobený objekt od Země – po půl roce, kdy ze sebe chrlil bláboly, opět zní v rádiové síti hlubokého vesmíru jako on sám.

Vědci z NASA jsou nadšeni

„Jsme zpátky, zlato!“ píše se v X příspěvku NASA z 15. června. „Naše sonda Voyager 1 poprvé od listopadu 2023 provádí normální vědecké operace. Všechny čtyři přístroje, které zkoumají plazmové vlny, magnetická pole a částice, vracejí použitelná vědecká data.“

Je to poprvé po mnoha měsících, kdy se 46 let stará sonda může podělit o vše, co zkoumá na téměř mrazivém pomezí naší Sluneční soustavy, mimo vliv našeho Slunce. V listopadu 2023 začala sonda Voyager 1 náhle vysílat náhodné údaje, které vědcům nedávaly žádný smysl.

Zdálo se, že příčinou problému je malý poškozený čip v palubním paměťovém systému sondy, možná způsobený stářím, nebo možná vyvolaný energetickými částicemi v mezihvězdném prostoru. Protože technologie na palubě sondy Voyager 1 je velmi zastaralá, museli inženýři NASA prozkoumat příručky ze 70. let, aby se pokusili problém obejít.

Dne 19. května se týmu NASA podařilo přimět dva ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Voyageru 1, aby vrátily na Zemi čitelné údaje. „Něco jako když vám vypadne proud a vy musíte obejít celý dům a resetovat veškerou elektroniku… To je v podstatě to, co teď s mým týmem děláme,“ vysvětlil oficiální účet Voyageru 1 na X.

Nyní mohou všechny čtyři vědecké přístroje na palubě sondy v hlubokém vesmíru opět vracet použitelné údaje na naši planetu. Sonda Voyager 1 a její sourozenec Voyager 2 zkoumají oblast vesmíru, do které se nikdy předtím žádný lidský objekt přímo nedostal, takže ztráta jakýchkoli dat je docela zklamáním.

Tyto sondy jsou jediným způsobem, jak mohou vědci přímo studovat mezihvězdné prostředí, a jejich měření již odhalila důležité podrobnosti o tom, jak je naše sluneční soustava utvářena a jak daleko sahá „sluneční bublina“. O sondách Voyager se sice často říká, že „opustily naši sluneční soustavu“, ale zatím opustily pouze heliopauzu a do předpokládaného Oortova oblaku, který je považován za nejvzdálenější zónu naší gravitačně vázané soustavy, se ještě nedostaly.

Oba Voyagery bohužel nikdy nedoletí k ledovému okraji v provozuschopném stavu, protože jejich palubní generátory neustále ztrácejí energii. Odborníci z NASA předpokládají, že při současné rychlosti bude Voyageru 1 trvat tři století, než dosáhne Oortova oblaku. Dostat se na druhou stranu oblaku by trvalo dalších 30 000 let.

Inženýři předpovídají, že Voyager 1 bude mít do roku 2025 ještě alespoň jeden přístroj, který by mohl pokračovat v hovoru v síti NASA Deep Space Network až do roku 2036. Vše závisí na tom, kolik energie sondě do té doby zbude.

V posledních několika letech Voyager 1 vykazuje známky stárnutí. Kromě této poslední události začal v roce 2022 porouchaný palubní počítač poškozovat odchozí zprávy. Problém byl nakonec odstraněn, ale trvalo to několik dní. Je to neuvěřitelné, ale návrat rádiových zpráv ze sondy na Zemi trvá přibližně 22,5 hodiny.

Tým NASA nyní pracuje na údržbě digitálního magnetofonu sondy Voyager 1. Tento paměťový systém zaznamenává třikrát týdně pouze 48 sekund dat s vysokou rychlostí z palubního přístroje pro měření plazmových vln.

To znamená, že když Voyager 1 ztratí schopnost správně komunikovat, ztratí i všechny ostatní informace. Kdo ví, o co jsme za posledních šest měsíců přišli?

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: x.com, nytimes.com

Průměrné hodnocení 3.5 / 5. Počet hodnocení: 2

Zatím nehodnoceno.

Jeden komentář

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *