Webbův teleskop nám poskytl úchvatné snímky Prstencové mlhoviny. Tohle doposud nikdo nespatřil

Vesmír je kouzelné místo, které je téměř skoro neprobádané. A to minimálně naší lidskou civilizací. Proto je vždy úspěchem, když se vědcům podaří získat nějaké nové snímky něčeho, co ostatní fascinuje. Od doby, co mají k dispozici Webbův teleskop, ukazují vědci úchvatné snímky docela pravidelně.

Dneska si něco řekneme o Prstencové mlhovině, známé také jako M57 nebo NGC 6720. Ta byla objevena během pátrání po kometách v roce 1779 s tím, že zůstala významným astronomickým subjektem, který si zaslouží naší pozornost. V minulosti dokonce byla mylně považována za vzdálené světy. Od naší Země se nachází „pouhých“ 2500 světlených let.

Na nových snímcích z přístroje NIRCam můžeme vidět několik detailů samotné mlhoviny. Ukazuje nám její složité detaily, včetně 20 000 hustých globulí bohatých na molekulární vodík. Na druhou stranu zase MIRI odhalilo asi deset oblouků za vnějším okrajem mlhoviny. Je tedy zřejmé, že ačkoli máme mnoho údajů o vesmíru, tak pořád nejsme na tom pomyslném maximu a to ani zdaleka.

Historie pozorování Prstencové mlhoviny znamená být více než jen její fyzickou součástí. Je symbolem pokroku a lidské zvědavosti. První představy o Prstencové mlhovině byly mylné, ale to vše se s postupem času změnilo. Objevování tajů vesmíru roste paralelně s tím, jak se astronomie vyvíjí.

Je pravděpodobné, že v budoucnosti objeví vědci další chyby. A to jen díky tomu, že budou nové technologie, které jim ukáží pravdu. Proto je i v dnešní době vývoj natolik důležitý. Když Prstencovou mlhovinu pozorujeme, tak se nekoukáme jen na ledajaký objekt. Koukáme se na minulost, přítomnost a budoucnost ve zcela reálném čase.

Pro někoho taková obyčejně vypadající fotografie nemusí nic znamenat, ale pro lidi věnující se vesmíru znamená moc. Těšíme se na další překvapení, která nám Webbův teleskop odhalí a co vy? Dejte mi to vědět do komentářů.

Autor: Adam Vilkus

Zdroj: gizmochina.com, engadget.com