Vesmírný dalekohled Jamese Webba objevil vodu na jedné z komet hlavního pásu

Vesmírný dalekohled Jamese Webba dosáhl dalšího průkopnického a velmi významného milníku, a to když zachytil vůbec první případ vodní páry u jedné z komet v hlavním pásu asteroidů. Nový objev zpochybňuje předchozí předpoklady vědecké komunity o dostupnosti vodě ve sluneční soustavě a zároveň vyvolává mnoho zajímavých otázek o povaze nebeských těles. Díky výkonné infračervené kameře máme revoluci v chápaní komet přímo před očima s tím, že se už připravuje půda pro další výzkumy ohledně komet.

Po celá léta se vědci domnívali, že se vodní led nachází pouze na kometách, které jsou v Kuiperově pásu nebo Oortově mračnu, jelikož jsou to oblasti dosti vzdálené od Slunce natolik, aby se tam led opravdu udržel. I proto je nedávné pozorování vodní páry z komety v hlavním pásu natolik ohromující pro vědce. Tento průlomový objev poskytuje konkrétní důkaz toho, že na kometách v hlavním pásu může být opravdu zachován led.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má poruchu. Může to ukončit jeho pozorovací misi?

Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl do vesmíru nasazen na začátku tohoto roku. Ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země věrně posílá neuvěřitelné snímky vesmíru. Nic však není dokonalé, ani teleskop za 10 miliard dolarů. Jeden z pozorovacích mechanismů JWST se setkal s problémem, a tak inženýři mise již pracují na nalezení řešení.

Další novou záhadou pro vědce je nepřítomnost oxidu uhličitého v jedné z pozorovaných komet se jménem Read. CO2 většinou tvoří asi 10 % odpařené látky z komety, ale díky Webbova teleskopu víme, že Read žádný CO2 ze sebe neodpařuje. Vědci tedy mají dvě varianty, co přesně se mohlo stát. Buď vlivem několika miliardy let se CO2 rozptýlil nebo se Read vytvořil v nějaké speciální oblasti sluneční soustavy, kde CO2 prostě nebyl.

Díky použití Webbova teleskopu máme v tuto chvíli hned lepší pohled na tajemství komet vzdálených od naší země několik miliard kilometrů. Read je jedním z průkopnických objevů, který sehrál důležitou roli při stanovení klasifikace CO2 na asteroidech. Před Webbovým teleskopem bylo studium komet omezeno nedostatkem přístrojů, jež by je dokázaly podrobně zkoumat. To se už naštěstí změnilo.

Ačkoli je objev nedostatku CO2 u komety Read zajímavý, tak vědci nyní musí zjistit, zdali to tak mají všechny komety v hlavním pásu nebo je to exkluzivní pouze pro něj. Stefanie Milam, členka výzkumného týmu, navrhuje podniknout misi s cílem sesbírat co nejvíce vzorků, které nám umožní lépe chápat fungování komet, jako je právě Read. Taková mise je mnohem schůdnější než prozkoumávat vzdálený Kuiperův pás nebo Oortova mračna, jež se nachází podstatně dále od Slunce.

Autor: Adam Vilkus

Zdroj: gizmochina.com