Jak ruské tajné služby ovlivňují evropské veřejné mínění přes sociální sítě, média a moderní technologie

V posledních letech se stala problematika dezinformací a zahraničního vlivu prostřednictvím digitálních platforem jedním z nejvýznamnějších témat evropské politiky a bezpečnosti.

Mezi aktéry, kteří hrají klíčovou roli v tomto fenoménu, patří především Rusko. Tajné ruské služby, včetně Federální bezpečnostní služby (FSB), Hlavního zpravodajského ředitelství (GRU) a dalších specializovaných útvarů, využívají sofistikované taktiky k ovlivňování evropského veřejného mínění přes sociální sítě a média. Tento článek se zaměřuje na metody, které jsou využívány, a na jejich dopady na evropskou společnost a politiku.

Historie ruského vlivu na média

Historicky se Rusko, a dříve Sovětský svaz, snažilo ovlivňovat veřejné mínění v zahraničí prostřednictvím různých kanálů, včetně tradičních médií, kulturních výměn a propagandy. Avšak s příchodem digitálních platforem a sociálních sítí se tento vliv dramaticky zintenzivnil. Nástup internetu poskytl ruským tajným službám nové nástroje, které jsou levné, anonymní a mají schopnost rychlého šíření informací po celém světě.

Taktiky a techniky dezinformací

Ruské tajné služby používají různé taktiky k dosažení svých cílů. Klíčovou součástí jejich operací je šíření dezinformací a propagandy. Tato činnost se neomezuje pouze na šíření lží, ale zahrnuje také polopravdy, překrucování faktů a vytváření pochybností. Mezi nejčastější techniky patří:

1. Tvorba falešných účtů a profilů: Ruské operace na sociálních sítích často zahrnují vytváření falešných účtů, které se vydávají za běžné uživatele nebo dokonce novináře. Tyto účty mohou sdílet obsah, který je zaměřen na destabilizaci společnosti, šíření nedůvěry v demokratické instituce a podporu extremistických názorů.
2. Boti a trollí farmy: Automaty (boti) a organizované skupiny lidí, tzv. trollové, šíří obsah a zapojují se do diskuzí na sociálních sítích s cílem ovlivnit veřejné mínění. Trolí farmy, jako je nechvalně proslulá Internet Research Agency (IRA) v Petrohradě, byly spojeny s kampaněmi ovlivňování nejen v USA, ale i v Evropě.
3. Manipulace médií: Ruské tajné služby využívají různé taktiky manipulace médií, od přípravy cílených dezinformačních kampaní až po infiltraci novinářských organizací. Takové aktivity mají za cíl vytvořit nebo posílit narativy, které jsou pro ruskou vládu výhodné, například vykreslit Evropskou unii jako rozdělenou nebo NATO jako agresora.
4. Kyberútoky a úniky informací: Ruské operace často zahrnují hackování e-mailových účtů politiků a vládních úředníků, následované zveřejněním citlivých materiálů. Tyto úniky jsou pak propagovány ruskými médii, jako je RT (dříve známá jako Russia Today), a dalšími platformami, které slouží k šíření ruského pohledu na světové dění.
5. Cílené reklamy a algoritmické manipulace: S využitím platforem jako Facebook nebo YouTube se ruské tajné služby snaží ovlivňovat uživatele pomocí cílených reklam. Algoritmy sociálních sítí, které preferují obsah vzbuzující silné emoce, mohou takové kampaně dále zesílit.

Příklady operací v Evropě

Francouzské prezidentské volby 2017

Jedním z klíčových případů ruského zasahování do evropské politiky byla kampaň v době francouzských prezidentských voleb v roce 2017. Kandidát Emmanuel Macron byl terčem intenzivní dezinformační kampaně, která zahrnovala falešné zprávy o jeho údajné korupci a dokonce i falešné dokumenty o jeho údajné homosexuální orientaci. Ruské zpravodajské služby údajně hrály roli v kyberútocích na Macronův tým, které vedly k úniku tisíců e-mailů a dokumentů těsně před volbami. Tyto materiály byly následně propagovány na sociálních sítích a ruských médiích, jako je Sputnik nebo RT, které se pokoušely diskreditovat Macronovu kandidaturu ve prospěch proruské kandidátky Marine Le Pen.

Brexit a vliv na Velkou Británii

Dalším příkladem je vliv ruských operací na referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie (Brexit). Výzkumy ukazují, že ruské dezinformační kampaně měly vliv na veřejné mínění během kampaně před referendem. Ruské tajné služby údajně využívaly sociální sítě k šíření propagandy a dezinformací, které podporovaly protievropské nálady. Studie zjistily, že tisíce tweetů pocházejících z ruských trollích účtů byly zaměřeny na posílení argumentů pro odchod z EU a zesílení polarizace britské společnosti.

Německé volby a kauza „Lisa“

Ruské dezinformační kampaně se nevyhnuly ani Německu. V roce 2016 vypukla aféra známá jako „kauza Lisa“, která se týkala údajného znásilnění třináctileté dívky ruského původu migranty v Berlíně. Tato falešná zpráva byla rychle převzata ruskými médii a šířena prostřednictvím sociálních sítí, což vyvolalo protesty a zhoršilo vztahy mezi Německem a Ruskem. Tento incident ukázal, jak snadno může být dezinformace využita k rozdmýchávání společenského napětí.

Motivace a cíle ruských tajných služeb

Cíle ruských tajných služeb při ovlivňování evropského veřejného mínění jsou komplexní a vícerozměrné. Mezi hlavní motivace patří:

1. Oslabení evropských institucí: Jedním z primárních cílů je oslabit Evropskou unii a NATO, organizace, které Rusko považuje za hrozbu. Ruské tajné služby se snaží rozdmýchávat nespokojenost s těmito institucemi a podporovat euroskeptické a separatistické tendence v členských státech.
2. Podpora proruských politických sil: Ruské operace se často zaměřují na podporu politických stran a hnutí, která jsou vůči Rusku přátelská nebo mají negativní postoj k západním institucím. To zahrnuje jak krajní pravici, tak krajní levici, které často sdílejí antiestablishmentové názory.
3. Destabilizace politického systému: Dalším cílem je destabilizace politických systémů evropských zemí. Tím, že se ruské tajné služby zaměřují na šíření dezinformací a rozdělování společností, se snaží vyvolat chaos, který může oslabit demokratické procesy a zvýšit vliv Ruska.
4. Získání strategického vlivu: Rusko rovněž usiluje o získání strategického vlivu v klíčových evropských státech. To zahrnuje snahu o kontrolu nad energetickými zdroji, vliv v obchodních jednáních nebo posílení vojenské přítomnosti v oblastech, kde má Rusko zájmy.

Dopady na evropskou společnost a politiku

Vliv ruských dezinformačních kampaní má řadu negativních důsledků pro evropskou společnost a politiku. Patří sem:

1. Polarizace společnosti: Ruské kampaně často přispívají k prohlubování rozdělení v evropských společnostech. Tím, že podporují extremistické názory a šíří dezinformace, zvyšují napětí mezi různými skupinami obyvatel.
2. Snížení důvěry ve veřejné instituce: Dezinformace, které jsou zaměřeny na diskreditaci demokratických institucí, mohou vést k poklesu důvěry veřejnosti v politický systém. To může mít za následek větší apatii voličů a oslabení demokratických procesů.
3. Zvýšená podpora extremistických stran: Ruské operace mohou přispívat k růstu podpory pro extremistické strany, které jsou proti integraci EU nebo NATO. Tím dochází k destabilizaci politického spektra a oslabení vládní stability.
4. Mezinárodní napětí: Ruské zasahování do evropských záležitostí často vede ke zhoršení vztahů mezi Ruskem a evropskými zeměmi. Sankce, diplomatické napětí a vojenské manévry jsou důsledkem těchto aktivit, které zvyšují celkovou nestabilitu v Evropě.

Opatření proti ruským dezinformačním kampaním

Evropské země a instituce postupně zvyšují své úsilí v boji proti ruským dezinformačním kampaním. Mezi hlavní opatření patří:

1. Vzdělávání a mediální gramotnost: Jedním z klíčových nástrojů je zvyšování povědomí veřejnosti o hrozbě dezinformací a podpora kritického myšlení. Vzdělávací programy zaměřené na mediální gramotnost mohou pomoci lidem rozpoznat dezinformace a lépe chápat, jak fungují.
2. Monitorování sociálních sítí: Evropské státy spolupracují se sociálními sítěmi na monitorování a odstraňování škodlivého obsahu. Sociální platformy, jako je Facebook a Twitter, jsou pod tlakem, aby zlepšily transparentnost a eliminovaly falešné účty a dezinformační kampaně.
3. Posílení kybernetické bezpečnosti: Evropské země také investují do posílení své kybernetické bezpečnosti, aby se lépe bránily proti kyberútokům a únikům informací.
4. Mezinárodní spolupráce: Spolupráce mezi státy NATO a EU je klíčová pro sdílení informací a koordinaci protiopatření. Evropské země stále více sdílejí poznatky o ruských operacích a společně reagují na hrozby.

Situace není zcela jednoznačná

Ovlivňování veřejného mínění v Evropě ruskými tajnými službami představuje vážnou výzvu pro demokracii, stabilitu a bezpečnost evropských zemí. Kombinace dezinformačních kampaní, kyberútoků a propagandy je silným nástrojem, který má potenciál destabilizovat politické systémy a rozdělit společnosti. Evropské státy a instituce musí nadále zvyšovat své úsilí v boji proti těmto hrozbám a zároveň posilovat odolnost svých společností vůči vnějšímu vlivu.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: english.elpais.com, crimesciencejournal.biomedcentral.com, epjdatascience.springeropen.com