Jak tajné čínské služby ovlivňují evropské veřejné mínění přes sociální sítě, média a technologie

V posledních letech se stále častěji objevují důkazy o tom, že čínské tajné služby využívají různé nástroje a metody k ovlivňování veřejného mínění v zahraničí. Evropu nevyjímaje.

Mezi klíčové mechanismy, které Čína využívá, patří zejména sociální sítě a média. Tento fenomén má zásadní dopad na demokratické procesy, národní bezpečnost a společenskou soudržnost v Evropě.

Proč se Čína zaměřuje na Evropu? Evropská unie je nejen hospodářsky, ale i politicky důležitým hráčem na globální scéně. Čína má zájem na tom, aby ovlivnila evropské rozhodování, a to jak na úrovni jednotlivých států, tak i na úrovni celé Unie. Podle mnoha odborníků je cílem Číny vytvořit prostředí, ve kterém budou evropské státy přátelštější k čínským zájmům, méně kritické k čínské politice, a především otevřenější k čínským investicím.

Historické pozadí a cíle čínských aktivit

Čínské úsilí o ovlivňování zahraničních veřejných mínění má hluboké kořeny. Již od vzniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se komunistický režim snažil šířit svůj ideologický vliv nejen v Asii, ale i po celém světě. V posledních dekádách však Čína svůj přístup značně profesionalizovala a rozšířila.

Hlavním cílem těchto aktivit je podpora čínské geopolitické strategie, nazývané často jako „Pás a cesta“, která si klade za cíl propojení Číny s Evropou prostřednictvím rozsáhlých infrastrukturních projektů a ekonomických vazeb. Pro dosažení tohoto cíle Čína využívá širokou škálu nástrojů, včetně diplomacie, ekonomických investic a kulturních programů. Ovlivňování veřejného mínění je přitom klíčovým komponentem této strategie.

Sociální sítě jako nástroj

Sociální sítě hrají klíčovou roli v moderním informačním prostředí a poskytují platformu, která umožňuje rychlé šíření informací mezi širokou veřejností. Právě tato skutečnost činí z nich atraktivní cíl pro státní aktéry, kteří se snaží manipulovat veřejným míněním.

Čína si plně uvědomuje potenciál sociálních sítí a investuje značné prostředky do toho, aby na těchto platformách prosadila svůj vliv. Zatímco domácí sociální sítě jako WeChat nebo Weibo jsou přísně kontrolovány státem, Čína se snaží aktivně působit i na globálních platformách jako Twitter, Facebook a Instagram. To se děje prostřednictvím několika kanálů:

1. Státní média a jejich účty na sociálních sítích: Čínská státní média, jako je CCTV, Xinhua nebo People’s Daily, mají oficiální účty na většině významných sociálních sítí. Tyto účty jsou využívány k šíření zpráv, které podporují čínskou vládní linii a oslabují narativy kritické k Číně.
2. Botové farmy a falešné účty: Čína rovněž využívá botové farmy a falešné účty, které šíří dezinformace nebo vyvolávají umělou podporu pro čínské politiky. Tato taktika je známá pod pojmem „astroturfing“, kdy je vytvářen dojem, že určité názory jsou podporovány širokou veřejností, ačkoliv ve skutečnosti jde o organizovanou kampaň.
3. Influenceři a placení komentátoři: Čína rovněž využívá influencerů a placených komentátorů, kteří propagují čínskou agendu. Tito lidé mohou být buď přímo zaměstnáni čínskými službami, nebo mohou být placeni prostřednictvím zprostředkovatelů, což ztěžuje jejich odhalení.
4. Kybernetické útoky a hacking: Čínské tajné služby jsou známé také svými sofistikovanými kybernetickými schopnostmi. Tyto schopnosti využívají nejen k špionáži, ale i k manipulaci s informacemi na sociálních sítích. Například mohou napadat účty kritiků čínské politiky nebo se pokoušet o narušení digitální infrastruktury.

Média pod čínským vlivem

Kromě sociálních sítí se Čína snaží ovlivňovat evropské veřejné mínění i prostřednictvím tradičních médií. Tento přístup má několik forem:

1. Nákup podílů v mediálních společnostech: Čínské firmy, často se státní podporou, se pokoušejí získat podíly v evropských mediálních společnostech. To jim poskytuje možnost ovlivňovat obsah vysílaný nebo publikovaný těmito médii.
2. Propaganda skrze čínské státní zpravodajské agentury: Čína využívá své státní zpravodajské agentury, jako je Xinhua, k šíření svých zpráv do zahraničních médií. Často se jedná o připravené tiskové zprávy nebo články, které jsou poté přebírány médii po celém světě.
3. „China Watch“ a přílohy v zahraničních novinách: Další taktikou je publikování příloh nebo speciálních sekcí v zahraničních novinách, které jsou financovány čínskými subjekty. Tyto přílohy, nazývané „China Watch“, obsahují články a zprávy, které mají za cíl ukázat Čínu v pozitivním světle a minimalizovat kritiku její politiky.
4. Financování kulturních a vzdělávacích programů: Čína také investuje do kulturních a vzdělávacích programů v Evropě, jako jsou Konfuciovy instituty. Tyto programy mají oficiálně za cíl šířit čínskou kulturu a jazyk, ale často slouží i k šíření čínské propagandy.

Příklady čínských aktivit v Evropě

Jedním z nejznámějších příkladů čínského ovlivňování evropského veřejného mínění je kampaň zaměřená na podporu čínské politiky v otázce Hongkongu. Po protestech v Hongkongu v roce 2019 začala Čína aktivně šířit dezinformace na sociálních sítích, které měly za cíl zpochybnit legitimitu protestů a podpořit tvrdý zásah čínských úřadů. Tyto dezinformační kampaně byly často doprovázeny grafickými obrázky a videi, které měly za cíl vyvolat strach a nejistotu mezi evropskými občany.

Dalším příkladem je šíření falešných zpráv během pandemie COVID-19. Čína se snažila minimalizovat kritiku svého počátečního zvládání pandemie tím, že šířila zprávy, které měly vyvolat dojem, že situace v Číně je pod kontrolou, zatímco Západ selhává. Tyto kampaně byly zaměřeny na zvyšování důvěry v čínský systém a zároveň na oslabení důvěry v demokratické země.

Pokud vás tato tématika zajímá, tak pro vás máme články, které ukazují, jak evropské veřejné mínění ovlivňuje Rusko a zároveň, jak se na veřejném mínění podepisují tajné služby USA.

Dopady na evropskou společnost a politiku

Čínské ovlivňování veřejného mínění v Evropě má hluboké dopady na politickou scénu a společnost. Za prvé, vytváří tlak na politické lídry, kteří jsou nuceni zohledňovat narativy šířené Čínou, což může vést k oslabení kritiky čínských politik a porušování lidských práv.

Za druhé, tyto aktivity zvyšují polarizaci společnosti. Dezinformační kampaně často využívají existujících rozporů v evropských společnostech, jako jsou otázky migrace, ekonomické nerovnosti nebo politické ideologie. Čína se snaží tyto rozdíly prohlubovat a tím oslabovat jednotu evropských států.

Za třetí, čínské ovlivňování může narušovat demokratické procesy. Falešné zprávy a manipulace s informacemi mohou ovlivňovat volby a referenda, a tím zpochybňovat výsledky demokratických procesů. To představuje přímé ohrožení stability a důvěry v evropské demokratické instituce.

Odpověď Evropy

Evropské státy si stále více uvědomují hrozbu, kterou čínské ovlivňování představuje. Mnohé země začaly zavádět opatření proti dezinformačním kampaním a kybernetickým útokům. Evropská unie přijala strategii na boj proti hybridním hrozbám, která zahrnuje jak ochranu před kybernetickými útoky, tak i posilování odolnosti společnosti vůči dezinformacím.

Součástí této strategie je i podpora nezávislých médií a novinářů, kteří mohou odhalovat čínské manipulace. Evropské instituce také spolupracují se sociálními sítěmi, aby zamezily šíření falešných zpráv a dezinformací. Tento boj však není jednoduchý, protože Čína neustále zdokonaluje své techniky a přizpůsobuje je novým podmínkám.

Musíme být na pozoru

Čínské tajné služby využívají širokou škálu nástrojů k ovlivňování veřejného mínění v Evropě. Sociální sítě a tradiční média jsou jen jedním z mnoha prostředků, které Čína používá k prosazování svých geopolitických cílů. Evropské státy musí být na tuto hrozbu připraveny a vyvinout účinné strategie na ochranu svých demokratických institucí a společnosti.

V budoucnu bude nezbytné, aby Evropa posílila svou kybernetickou bezpečnost, regulaci sociálních sítí a podporu nezávislých médií. Jen tak bude schopna čelit stále sofistikovanějším metodám, které Čína a další autoritářské státy používají k ovlivňování světového veřejného mínění.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: voanews.com, voanews.com, ox.ac.uk