Mikroplast jako nový zabiják? Uvnitř více než 50 % plaků z ucpaných tepen byly nalezeny mikroplasty

Plasty jsou dnes všude, jejich drobné úlomky se nacházejí v několika hlavních orgánech lidského těla, včetně placenty.

Vzhledem k tomu, jak snadno tyto mikroskopické částice pronikají do našich tkání, je nezbytné, abychom se přesně dozvěděli, jaká rizika mohou představovat pro naše zdraví. Vědci se zabývají studiem účinků mikroplastů na miniaturních replikách orgánů a na myších, aby zjistili, jaký vliv mohou mít na lidské tělo. Koncentrace mikroplastů použité v těchto studiích však nemusí odrážet skutečnou expozici lidí a jen málo studií bylo provedeno na lidech.

V březnu byla v Itálii provedena malá studie, která zjistila přítomnost úlomků mikroplastů v tukových usazeninách chirurgicky odstraněných pacientům, kteří podstoupili operaci k otevření ucpaných tepen, a po téměř třech letech informovala o jejich zdravotním stavu. Odstranění tukových plátů ze zúžených tepen při zákroku zvaném karotická endarterektomie snižuje riziko budoucí mozkové mrtvice.

Tým, který se podílel na této nedávné studii, vedený Raffaelem Marfelou, lékařským výzkumníkem z Kampánské univerzity v Neapoli, se zajímal o to, jaké je riziko mrtvice, a také infarktu a úmrtí, u pacientů, kteří měli mikroplasty v těle, a u těch, kteří je neměli. Při sledování 257 pacientů po dobu 34 měsíců vědci zjistili, že téměř 60 % z nich mělo v jejich tepnách ztučnělých tukem měřitelné množství polyethylenu a 12 % mělo v odebraných tukových ložiscích také polyvinylchlorid (PVC).

PVC se vyrábí v tuhé i pružné formě a používá se k výrobě vodovodních trubek, plastových lahví, podlahových krytin a obalů. Nejčastěji vyráběným plastem je polyethylen, z něhož se vyrábějí také plastové sáčky, fólie a lahve. Vzhledem k tomu, že se mikroplasty již dříve dostaly do krevního oběhu, vědci se důvodně obávali o zdraví srdce. Laboratorní studie naznačují, že mikroplasty mohou vyvolat zánět a oxidační stres v srdečních buňkách a u zvířat, jako jsou myši, zhoršují srdeční funkci, mění srdeční frekvenci a způsobují zjizvení srdce.

„Pozorovací údaje z profesních expozičních studií také naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění u osob, které jsou vystaveny znečištění souvisejícímu s plasty, včetně polyvinylchloridu, než je tomu u běžné populace,“ píší Marfella a jeho kolegové. Ve studii byla u pacientů s mikroplasty v odstraněných tkáních 4,5krát vyšší pravděpodobnost, že po 34 měsících prodělají mrtvici, nefatální srdeční infarkt nebo zemřou z jakékoli příčiny, než u osob, u nichž nebyly mikroplasty detekovány.

Množství mikroplastů a ještě menších částic nazývaných nanoplasty bylo měřeno pomocí techniky zvané pyrolýza-plynová chromatografie-hmotnostní spektrometrie a jejich přítomnost byla potvrzena další metodou, analýzou stabilních izotopů, která dokáže rozlišit uhlík lidských tkání od uhlíku plastů vyrobených z petrochemických látek.

Mikroplasty byly rovněž viditelné pod výkonnými mikroskopy: Vědci pozorovali úlomky plastů se zubatými hranami uvnitř imunitních buněk zvaných makrofágy a v tukových buňkách. Při zkoumání vzorků tkání tým rovněž zjistil vyšší hladiny zánětlivých markerů u pacientů s mikroplasty. Mějte však na paměti, že z pozorování, jako je toto, nelze jednoznačně vyvodit závěr, že mikroplasty způsobují následné účinky na srdce, ale pouze to, že existuje souvislost. Studie nezohlednila další rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, jako je kouření, nedostatek fyzické aktivity a znečištění ovzduší.

„Ačkoli nevíme, jaké další expozice mohly přispět k nepříznivým následkům u pacientů v této studii, nález mikroplastů a nanoplastů v tkáni je sám o sobě průlomovým objevem, který vyvolává řadu naléhavých otázek,“ vysvětlil pediatr, lékař veřejného zdraví a epidemiolog Philip J. Landrigan z Boston College v doprovodném úvodníku.

V posledních dvou desetiletích došlo k prudkému nárůstu výroby plastů, z nichž jen zlomek byl recyklován, a přesto v některých částech světa klesá výskyt kardiovaskulárních onemocnění, takže je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili souvislost mezi těmito dvěma jevy.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: nejm.org, medicalnewstoday.com