Podivná skála, která byla odhalena na Marsu. Může vykazovat známky dávného života

Skalní útvar na Marsu nese známky toho, že se na něm před miliardami let mohla vyskytovat chemie podporující život.

Žilnatý sedimentární materiál, nalezený vozítkem Perseverance na okraji údolí starobylé řeky a pojmenovaný Chevaya Falls, obsahuje organické sloučeniny a skvrny podobné leopardům, které naznačují chemické reakce, které kdysi mohli chemosyntetičtí mikrobi využívat k získávání energie.

„Tyto skvrny jsou velkým překvapením,“ říká astrobiolog David Flannery z Queenslandské technologické univerzity v Austrálii. „Na Zemi jsou tyto typy skvrn v horninách často spojovány se zkamenělými záznamy mikrobů žijících v podpovrchových vrstvách.“

Rostoucí hromada důkazů stále více naznačuje, že podmínky na Marsu by kdysi dávno byly pohostinné pro život, jak ho známe. Byla zde voda, byla zde chemie, byly zde možné podmínky pro vznik stavebních kamenů života. Vědci se domnívají, že pokud najdeme známky života, bude podobný prvnímu životu na Zemi, bude mikrobiální a optimalizovaný pro podmínky s nízkým až nulovým obsahem kyslíku.

Pozůstatky tohoto života na Zemi lze jen obtížně rozeznat, protože se skládají z vrstev zkamenělých mikrobiálních rohoží vložených mezi vrstvy sedimentárních hornin. Součástí úkolu sondy Perseverance – vlastně velkou částí – je hledat podobné známky na Marsu.

Proto hlídkuje v oblasti rudé planety, která byla kdysi mokřadem, a zkoumá sedimentární horniny, aby našla stopy, které bychom na Zemi rozpoznali jako biologické. Když sonda Perseverance našla a následně provrtala vodopády Chevaya, zjistila nejsilnější takové známky, které jsme dosud na Marsu viděli.

Vzorek analyzovaný vozítkem odhalil organický materiál bohatý na uhlík. Na Marsu se nachází velké množství organického materiálu, ale existuje také mnoho nebiologických procesů, které mohou vytvářet organický materiál, což znamená, že jeho přítomnost není sama o sobě diagnostická. V přítomnosti dalších pravděpodobně biologických znaků se však přítomnost organického materiálu stává významnější.

Víme, že vodopád Chevaya byl kdysi vystaven vodě. To je první krok. Hornina je proužkovaná vrstvami síranu vápenatého oddělenými vrstvami hematitu – stejného minerálu, který dělá Mars tak rudým. A v těchto švech jsou malé bílé skvrny lemované černě jako skvrny leoparda. Tyto černé okraje kolem skvrn obsahují železo a fosfáty.

Takovéto skvrny vznikají, když chemická reakce zahrnující hematit v hornině změní skvrnu z červené na bílou, uvolní železo a fosfát a způsobí vznik černých kruhů. Při těchto reakcích může vznikat chemie, kterou mohou mikrobi využívat jako zdroj energie.

Kromě toho vodopád Chevaya Falls obsahuje olivín, minerál, který se tvoří ve vulkanických horninách. To znamená, že existují i jiné mechanismy vzniku, které se nedovolávají přítomnosti mikrobů a které mohou vysvětlit pozorované rysy. Opakované působení vody a přehřátí ve vulkanických podmínkách mohlo také způsobit vznik žil, skvrn a inkluzí olivínu v Chevaya Falls.

Prozatím se o skále nemůžeme dozvědět nic dalšího. Vytrvalost vyčerpala svůj repertoár nástrojů. Ale také odebrala vzorek, který nyní čeká ve zkumavce na to, až ho jednoho dne přiletí vyzvednout kosmická sonda a přiveze ho zpět na Zemi, doufejme. Může však představovat zatím nejsilnější pobídku k tomu, abychom konečně vyrazili na Mars a podívali se tam sami.

„Čejavské vodopády jsou nejzáhadnější, nejsložitější a potenciálně nejdůležitější horninou, kterou Perseverance dosud zkoumala,“ říká geochemik Ken Farley z Caltechu. „Na jedné straně tu máme první přesvědčivý nález organického materiálu, výrazné barevné skvrny svědčící o chemických reakcích, které by mikrobiální život mohl využívat jako zdroj energie, a jasné důkazy, že horninou kdysi procházela voda – nezbytná pro život.

„Na druhou stranu se nám nepodařilo přesně určit, jak hornina vznikla a do jaké míry mohly okolní horniny ohřívat Čejavské vodopády a přispět ke vzniku těchto prvků.“

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: nasa.gov, space.com