Titanic nebes? Masivní létající hotel Wingship mohl nést 3000 cestujících
Pokud jde o vývoj, tak skoro každá částka se dá pochopit. Například Americká vláda málem utratila 15 miliard dolarů za některé létající hotely, které nemají v novodobé historii obdoby. Tato vznášející se vzdušná plavidla měla pohodlně přes Atlantik přepravovat tisíce tun nákladu, a upravené verze měli přepravovat až tisíce cestujících najednou.
Dávno před příchodem společností jako Tesla a SpaceX se plánovala velmi odlišná budoucnost cestování, než jakou vidíme dnes. Americká vláda kdysi financovala návrh nového experimentálního letadla dlouhého neuvěřitelných 172,5 metrů. Celý tento monument nebes se měl jmenovat Aerocon Wingship.
Pohánělo by ho 20 raketových motorů a mělo být dvakrát tak velké, jako letadlo Jumbo jet. Cestovní rychlost by také nebyla malá, původně se plánovalo, že by obr měl létat rychlostí 460 mph, tedy nějakých 740 km/h. Neuvěřitelná je také kapacita tohoto stroje, podle původních návrhů byl schopen přepravit 3000 lidí přes Atlantik v rekordním čase.
Nenechte si ujít:
Nutno říci, že Americká armáda dokonce utratila téměř 15 miliard dolarů z peněz daňových poplatníků za 13 speciálních letadel, aby mohla převážet vojenská vozidla a vojenský personál přes moře. Těchto 13 letadel měl nahradit právě obr, Aerocon Wingship
Autorem této myšlenky byl americký vynálezce Steven Hooker, který chtěl převážet lidi přes Atlantik za 70 dolarů za palubní lístek. Inspiroval se sovětským gigantickým „Kaspickým mořským netvorem“, podobnou námořní „křídlovou lodí“, a chtěl postavit něco ještě většího.
Když byla ‚křídlová loď‘ navržena, americký podplukovník Michael F Francis řekl: „Nikdy jsme nepostavili nic v tomto měřítku, takže se budeme muset dozvědět více o fyzice a aerodynamice, které s tím souvisí.“
Bohužel, jak už dnes víme, tak to nikdy neudělali. Aerocon Wingship byl považován za příliš velké „technické riziko“ a agentura DARPA návrh v 90. letech zavrhla. I když se Wingship nikdy nepostavil, tak nepochybně inspiroval další obří letadla, která známe dnes.
Autor: Lukáš Drahozal
Zdroj: interestingengineering.com