Bude možné přenášet lidské vědomí do počítače? Technologie k tomu už téměř máme

Myšlenka přenesení lidského vědomí do počítače zní jako sci-fi – ale už není tak vzdálená realitě, jak by se mohlo zdát. Vědecký pokrok v oblasti neurověd, umělé inteligence a počítačové techniky nás k tomu nebezpečně přibližuje. Otázka dnes nezní jestli, ale kdy – a jaké to bude mít důsledky.

Co vlastně znamená přenést vědomí?

Vědomí není soubor dat, který prostě zkopírujete jako soubor z disku. Je to dynamický, složitý proces v mozku, který zahrnuje vědomí sebe sama, paměť, emoce, myšlenky, vjemy a rozhodování. Jde o kombinaci biologické architektury, chemických reakcí a neuronové aktivity.

Přenést vědomí tedy znamená napodobit nebo přeměnit tento složitý proces do digitální formy, ve které bude nadále fungovat. Často se mluví o tzv. mind uploading – kompletní digitalizaci lidské mysli do počítače.

Jak jsme daleko?

1. Mapování mozku a jeho struktur

Mozek je nejsložitější orgán v lidském tělě. Obsahuje přes 86 miliard neuronů a stovky bilionů synapsí. V roce 2023 vědecký tým z University of Cambridge a Google DeepMind poprvé plně naskenoval mozek ovocné mušky. Tento projekt zahrnoval mapu 3 000 neuronů a 500 000 spojení. U lidského mozku by šlo o nepředstavitelně větší objem dat – ale princip zůstavá stejný.

2. Simulace mozkových procesů

Projekty jako Human Brain Project (EU) nebo Blue Brain Project (EPFL, Švýcarsko) se snaží vytvořit věrné digitální simulace mozkových struktur. Pomocí superpočítačů modelují jednotlivé sloupce mozkové kůry. Cílem je přijít na to, jak vzniká vědomí a jak je možné ho digitálně zachytit. Zatím jde o velmi omezené a izolované modely, ale tempo pokroku je rychlé.

3. Mozko-počítačové rozhraní (BCI)

Neuralink (společnost Elona Muska) už dnes testuje implantáty, které dokážou snímat mozkovou aktivitu a převádět ji do digitální formy. Opačným směrem pak mohou vysílat signály do mozku. Dříve science fiction, dnes realita testovaná na lidech.

Digitální nesmrtelnost: fikce, nebo budoucnost?

Představte si, že si na konci života zazálohujete svůj mozek na disk nebo cloud. Vaše digitální „dvojče“ pak může pokračovat v existenci, komunikovat s rodinou, rozhodovat, tvořit. Zůčastnit se porady, nebo i napsat knihu. Možná se vám bude zdát, že opravdu žijete dál.

Ale budete to opravdu „Vy“? Nebo jen velmi věrná kopie? To je filozofická otázka, kterou technologie sama nevyřeší.

Etické a filozofické otazníky

• Identita: Pokud se nahraje kopie vašeho mozku, kdo jste pak vy? Kdo je originál?
• Práva digitálního „vědomí“: Měl by digitální klon člověka mít práva?
• Smrt: Pokud lze vědomí zachovat, jak se změní naše významy slova smrt?
• Zneužití: Kdo bude vlastnit nahranou mysl? Co když bude použita proti vám?

Tyto otázky nejsou vedlejší. Jsou zásadní. A musíme je řešit dřív, než se technologie příliš rozjede.

Vědecké osobnosti a fikce, která inspiruje

O digitální nesmrtelnosti mluví vědecká jména jako Ray Kurzweil, Michio Kaku nebo Max Tegmark. Kurzweil dokonce předpovídá, že do roku 2045 dosáhneme tzv. technologické singularity, kdy stroje překročí lidskou inteligenci a vědomí půjde přenášet jako software.

Inspiraci najdeme i ve fikci: seriál Black Mirror (epizoda „San Junipero“), film Transcendence, hra SOMA, nebo kniha Nekonečný konec od Grega Egana. Všechny zkoumají, co se stane, když lidská mysl ztratí biologické tělo.

Co nás brzdí?

• Technická omezení: Skenovat a simulovat lidský mozek v plném rozsahu je dnes nad výpočetní možnosti.
• Neznalost vědomí: Vědomí není zatím definovatelné pojmy. Neumíme říct, kdy v digitální formě „vznikne“.
• Etický rámec: Neexistuje žádná mezinárodní dohoda, právní normy ani dozor.
• Společenská připravenost: Čelíme otázkám, na které nejsme psychologicky ani kulturně připraveni.

Shrnutí: Skutečně jsme skoro tam

Technologie není jedinou překážkou. Cesta k digitalizaci vědomí je nejen vědecký, ale i kulturní a morální skok. Věda už ale z dávno hypotetických úvah přešla k reálným experimentům. To, co se ještě před dvaceti lety zdálo nemožné, dnes reálně testujeme.

Otázka tedy není, jestli půjde přenést lidské vědomí do počítače. Otázka je: Kdy se tak stane, a jsme na to jako lidstvo připraveni?

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: humanbrainproject.eu, humanconnectome.org, janelia.org