Čína přešla do protiútoku. Zakázala procesory Intel a AMD pro vládní úřady a servery

Čína iniciovala nové směrnice, které zakazují použití procesorů společností Intel a AMD ve vládních počítačích a serverech. Místo toho schválila 18 procesorů vyráběných společnostmi Loongson a Phytium make, které Spojené státy zařadily na černou listinu.

Jedná se o součást celostátní strategie Číny, která se snaží více spoléhat na domácí možnosti jako reakci na americké sankce, které zablokovaly mnoho položek z Číny. Čínské ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a informačních technologií vydaly tento pokyn koncem loňského roku, 26. prosince. Státní společnosti byly rovněž informovány, aby učinily totéž, přičemž přechod na lokální možnosti by měl být dokončen do roku 2027.

Čína je důležitým trhem pro mnoho technologických společností, nejen pro AMD, Nvidii a Intel. V loňském roce tato země generovala 27 % tržeb společnosti Intel a vydělala 54 miliard dolarů, zatímco AMD se podle zpráv Financial Times těšila z tržeb ve výši 23 miliard dolarů. Vláda má rovněž v úmyslu nahradit operační systém společnosti Microsoft jeho domácími alternativami, které jí zajišťují 1,5 % příjmů.

Navzdory tomu, že Čína v posledních měsících nakoupila mnoho nástrojů na výrobu čipů, může mít potíže s dodáváním konkurenceschopných čipů v potřebném měřítku. Generální ředitel společnosti Intel Pat Gelsinger uvedl, že navzdory pokroku Číny v oblasti výroby čipů zůstanou její technologie v dohledné době o deset let pozadu. Pro srovnání, společnosti vyrábějící čipy, jako je TSMC, Intel a další společnosti, mají v USA postavené nebo budované nové výrobní závody s významným přispěním americké vlády vedené Bidenem. Zajímavé je, že Intel má vývozní licenci s Huawei, kterou se AMD snažilo neúspěšně zrušit.

Výzvy Číny spoléhat se na procesory vlastní výroby

To by byla výzva, protože Čína by musela vynaložit miliardy na výzkum a vývoj a bude muset strávit nevyčíslitelné množství času, aby byla soběstačná. Dokonce i s ukradenou technologií, kterou mohou reverzním inženýrstvím, se továrny na výrobu spoléhají na další faktory. Čínské společnosti jako SMIC a HLMC spoléhají na jiné společnosti, pokud jde o suroviny a další technologické zdroje od jiných společností v příslušných zemích, stejně jako všichni ostatní výrobci polovodičů. Čínský procesor Zhaoxin KX-7000 je považován za šest let zpožděný, ale spoléhá na architekturu x86.

Je také nepravděpodobné, že by Čína byla schopna provést úplný přechod do té míry, že by její občané přecházeli na domácí procesory, zatím. Na druhou stranu Rusko má také sankce uvalené USA a EU, což má za následek zastavení mnoha služeb a dovozu. Rusko sice dováží počítačový hardware z Číny, ale není jisté, zda by dováželo a používalo procesory čínské výroby.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: cnbc.com