NASA přepisuje historii. Zveřejnila první detailní snímky Jupiterova měsíce. Bude Europa místem pro život?
Vesmírný teleskop Jamese Webba se v poslední době těší největší pozornosti, ale není to jediné zařízení agentury NASA, které aktivně zkoumá vesmír. Vesmírná sonda Juno poslala zpět první snímek, který pořídila při průletu kolem Jupiterova ledového měsíce Europa, šestého největšího měsíce naší sluneční soustavy. Europa je o něco menší než náš Měsíc a předpokládá se, že se pod jejím ledovým krunýřem silným několik kilometrů nachází slaný oceán.
Sonda Juno odstartovala z mysu Canaveral 5. srpna 2011 a na oběžnou dráhu Jupiteru vstoupila 5. července 2016. V roce 2021 sonda odeslala první snímky Ganymeda, největšího Jupiterova měsíce. Během průletu kolem Europy 29. září se sonda přiblížila k ledovému měsíci na vzdálenost asi 219 mil. Jednalo se teprve o třetí blízký průlet pod výškou 310 mil a představuje nejbližší pohled na Europu od průletu sondy Galileo NASA v roce 2000.
Sonda neměla mnoho času nazbyt, protože prolétla kolem Měsíce rychlostí přibližně 14,7 mil za sekundu, tedy 52 920 mil za hodinu. Její palubní kamera JunoCam se zaměřila na oblast severně od měsíčního rovníku zvanou Annwn Regio.
Scott Bolton, hlavní výzkumný pracovník sondy Juno ze Southwest Research Institute v San Antoniu, uvedl, že je ještě brzy, ale vše nasvědčuje tomu, že průlet byl velmi úspěšný.
Candy Hansenová, spoluřešitelka projektu Juno, která vede plánování kamery v Planetary Science Institute, uvedla, že vědecký tým bude porovnávat kompletní sadu snímků z Juno s těmi z předchozích misí, aby zjistil, zda se povrch Měsíce za posledních dvacet let změnil. „Snímky z kamery JunoCam doplní současnou geologickou mapu a nahradí stávající pokrytí oblasti s nízkým rozlišením,“ dodal Hansen.
Nenechte si ujít:
Snímky a podpůrná vědecká data také pomohou týmu dozvědět se více o ledovém plášti měsíce, jeho nitru a složení povrchu, ionosféře a interakci mezi měsícem a Jupiterovou magnetosférou. Další nezpracované snímky z průletu jsou k dispozici na webových stránkách NASA.
Autor: Lukáš Drahozal
Zdroj: nasa.gov