Teorie naznačuje, že složitý život na Zemi vznikl mnohem dříve, než se dosud předpokládalo

Podle nedávné studie mohl složitý život na Zemi vzniknout přibližně před 2,1 miliardami let, tedy podstatně dříve, než se dříve předpokládalo, že vznikl před 635 miliony let.

Tato převratná teorie je založena na důkazech nalezených ve Francevillské pánvi v Gabonu, kde vědci objevili skalní útvary, které naznačují přítomnost environmentálních podmínek příznivých pro život. Výzkum publikovaný v časopise Precambrian Research zpochybňuje dlouholeté názory na historii života na naší planetě.

Objevování prastarých podmínek podporujících život

Výzkumný tým pod vedením profesora Ernesta Chi Fru z Cardiffské univerzity objevil ve skalních útvarech Gabonu přesvědčivé důkazy, které poukazují na prostředí bohaté na živiny, které existovalo přibližně před 2,1 miliardami let.

Přítomnost klíčových prvků, jako je kyslík a fosfor, které jsou nezbytné pro udržení života, naznačuje, že tyto podmínky mohly podporovat rané formy složitého života.

Podle profesora Chi Fru: „Říkáme, podívejte se, jsou tu fosilie, je tu kyslík, to podnítilo vznik prvních složitých živých organismů.“ Studie naznačuje, že tyto rané formy života byly pravděpodobně podobné dnešním slizovitým formám, což jsou jednobuněčné organismy schopné základních forem pohybu a rozmnožování. Tento objev doplňuje rostoucí počet důkazů o tom, že složitý život mohl existovat mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

Debata o raném životě

Tato nová časová osa vyvolala ve vědecké komunitě významnou debatu. Přestože tato zjištění naznačují radikální revizi historie složitého života na Zemi, ne všichni odborníci jsou o tom přesvědčeni.

Profesor Graham Shields z University College London, který se na studii nepodílel, vyjádřil k interpretaci dat určité výhrady.

Prohlásil: „Nejsem proti myšlence, že před 2,1 miliardami let existovaly vyšší živiny, ale nejsem přesvědčen, že to mohlo vést k diverzifikaci za vzniku složitého života.“ Zdůraznil, že k doložení těchto tvrzení je zapotřebí komplexnějších důkazů. Tato skepse je součástí širšího vědeckého diskurzu, který zpochybňuje, zda útvary nalezené v Gabonu jsou skutečně zkamenělinami, nebo pouze geologickými strukturami.

Důsledky zjištění

Důsledky tohoto objevu jsou hluboké a naznačují, že složitý život mohl vzniknout a poté ustoupit v izolovaných prostředích dlouho před kambrickou explozí, která je v současnosti považována za období, kdy se objevila většina hlavních živočišných fylů.

Studie předpokládá, že tyto rané organismy obývaly vnitrozemské moře, které podle profesora Chi Fru „vytvořilo lokalizované prostředí, kde byla po delší dobu hojná fotosyntéza sinic, což vedlo k okysličení místní mořské vody a vytvoření velkého zdroje potravy“.

Toto prostředí bohaté na živiny se však nakonec od oceánu izolovalo, což vedlo k vyčerpání zdrojů a následnému vymření těchto forem života. Vědci tvrdí, že tento scénář poskytuje možné vysvětlení toho, proč se složitý život globálně prosadil až mnohem později.

Pokračování vyšetřování

Tým pokračuje ve zkoumání podmínek prostředí, které by mohly vysvětlit vznik a zánik těchto raných forem života. Studie vrhá světlo na možnost, že evoluce složitého života na Zemi mohla zažít několik falešných startů.

Dr. Chi Fru a jeho kolegové pracují na tom, aby „lépe omezili podmínky prostředí, které vysvětlují výskyt těchto záhadných fosilií“. Tento probíhající výzkum nejen prohlubuje naše znalosti o biologické historii Země, ale také vyvolává nové otázky o faktorech, které ovlivnily vývoj života na naší planetě.

Jak poznamenal Dr. Chi Fru: „To by poskytlo dostatek energie, která by podpořila zvětšení velikosti těla a složitější chování pozorované u primitivních jednoduchých živočišných forem života, jaké se nacházejí ve fosiliích z tohoto období.“

Tento nový pohled na historii života na Zemi podtrhuje složitost a dynamiku evolučních procesů. Vyzývá vědce, aby přehodnotili zavedené časové osy a zvážili širší důsledky možného vzniku a zániku raného života, a nabízí tak vyváženější pohled na evoluční historii naší planety.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: bbc.com, sciencealert.com