Sonda vytvořila nový rekord jako nejrychlejší věc vyrobená člověkem

Parkerova sluneční sonda od společnosti NASA, která prolétá Sluneční soustavou ohromující rychlostí 635 266 kilometrů za hodinu, právě překonala rekord v rychlosti letu nejrychlejšího objektu, který kdy vytvořil člověk.

Událost z 27. září je zlomovým bodem 17. oběhu sondy kolem Slunce, kdy sbírá data o rozžhaveném větru nabitých částic a prudkém magnetismu, který obklopuje naši nejbližší hvězdu, a přichází necelé tři roky po předchozím rekordu 586 863,4 km (364 660 mil) za hodinu.

Při těchto rychlostech by letadlo mohlo obletět naši planetu zhruba patnáctkrát za jedinou hodinu nebo přiblížit cestu z New Yorku do Los Angeles za něco málo přes 20 sekund. Je to nejen rekordní rychlost, ale také rekordní blízkost ke Slunci. Jedná se o „pouhých“ 7,26 milionu kilometrů nad zářivým oceánem plazmatu, který považujeme za povrch hvězdy.

Vzhledem k tomu, že Slunce má průměr necelých 1,4 milionu kilometrů, je to podobné, jako kdybyste stáli několik úctyhodných kroků od plápolajícího táborového ohně. Dost blízko na to, abyste cítili kouř, ale ne tak blízko, aby se vám zježily chlupy v nose. Dosažení takových neuvěřitelných výkonů nebylo výsledkem silných pohonných hmot (alespoň ne zcela), ale spíše důsledkem dokonale načasované hry kosmického minigolfu.

Aby se sonda Parker Solar Probe dostala přímo do místa dění, musí proklouznout do sluneční koróny a zase z ní. Bohužel se stalo, že stojíme na mobilní odpalovací rampě, která se řítí vesmírem rychlostí desítek tisíc kilometrů za hodinu.

NASA použila mohutnou raketu, která „míček“ s tepelným štítem navedla na „nebeský green“ rychlostí, která měla pomoci anulovat rychlost Země na oběžné dráze a kutálet ho přímo do chřtánu Sluneční soustavy.

Načasování dráhy sondy s plíživým průletem Venuše využívá gravitace planety a zpomaluje sondu natolik, aby mohla kroužit kolem středu v pomalu se zmenšující spirále.

Po celkem 24 obězích by se Parker Solar Probe měla konečně překlopit přes okraj a udělat vesmírné agentuře díru do světa, ne však dříve, než nashromáždí hromadu informací, které nám pomohou lépe modelovat chování Slunce.

Po dalších sedmi obězích se nepochybně dočkáme dalších rekordů, z nichž každý bude připomínkou toho, čeho lze dosáhnout s trochou fyziky a velkou dávkou zvědavosti.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: sciencealert.com, pdf.defence.pk