Výzkum gravitačních vln odhalil chybějící podrobnosti o záhadném mechanismu Antikythery

Ze starověkého artefaktu zvaného Antikytherský mechanismus zbyla jen hrstka zkorodovaných bronzových koleček a silně inkrustovaných ozubených kol, takže archeologové mohou spekulovat o jeho funkčnosti a účelu.

Po desetiletích studia se většinou dospělo k závěru, že toto tisíciletí staré zařízení bylo něco jako analogový počítač schopný sledovat pohyby nebeských těles. Vědci však mají k dispozici pouze zlomky, a tak se mohou jen dohadovat o složitějších metodách jeho fungování.

Vědci z Glasgowské univerzity ve Velké Británii nyní použili techniky statistického modelování, které si vypůjčili ze studia gravitačních vln, aby extrapolovali chybějící detaily kritického číselníku mechanismu Antikythéry.

Konkrétně určili, že část zařízení známá jako kalendářní kroužek by měla vyraženo 354 otvorů (což odpovídá lunárnímu kalendáři). To je mnohem pravděpodobnější než jiné teorie předpokládající, že v něm bylo 365 nebo 360 otvorů.

„Předchozí studie naznačovaly, že kalendářní kroužek pravděpodobně sledoval lunární kalendář, ale dvojí technika, kterou jsme použili v této práci, výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že tomu tak bylo,“ říká astrofyzik Joseph Bayley z University of Glasgow.

Mechanismus objevili potápěči při průzkumu vraku lodi u řeckého pobřeží v roce 1901. Přestože byl rozbit na fragmenty, léta studia určila, že se s největší pravděpodobností jednalo o mechanický počítač, který sloužil k předpovídání poloh planet a časů zatmění. Předpokládá se, že pochází z 1. století př. n. l., přičemž někteří předpokládají, že by mohl být i o něco starší.

Dřívější rentgenová analýza částečně dochované součásti zvané přední ciferník nebo „kalendářní kroužek“ umožnila dalším badatelům změřit polohu těsně rozmístěných otvorů, které mohly být použity pro zarovnání ciferníku. Bližší informace o uspořádání těchto otvorů by mohly pomoci potvrdit funkci této součásti.

Aby vědci odvodili chybějící podrobnosti, použili nyní bayesovské statistické metody a přišli s nejchytřejším možným odhadem počtu otvorů vyražených do kalendářního kroužku. Analyzovali rozmístění a velikost stávajících kroužků, aby zjistili pravděpodobnost toho, co již nebylo zřejmé.

Zúčastnění vědci jsou astrofyzikové a analytické techniky, které nasadili, se typičtěji používají ke studiu gravitačních vln. V obou případech se vezmou existující data a pečlivě se prozkoumají, aby se zjistilo, co chybí.

„Díky tomu jsem si znovu začal vážit mechanismu z Antikythéry a práce a péče, kterou do jeho výroby vložili řečtí řemeslníci,“ říká Bayley. „Přesnost umístění otvorů musela vyžadovat velmi přesné měřicí techniky a neuvěřitelně pevnou ruku při jejich ražení.“

Výzkum zjistil radiální odchylku pouhých 0,028 milimetru (0,001 palce) na jeden otvor, což znamená, že vzhledem k tehdejším nástrojům šlo o fantasticky přesné řešení. Říká nám to něco víc o jednom z nejzajímavějších historických artefaktů, které kdy byly nalezeny.

„Je to úhledná symetrie, že jsme přizpůsobili techniky, které dnes používáme ke studiu vesmíru, abychom lépe porozuměli mechanismu, který pomáhal lidem sledovat oblohu před téměř dvěma tisíciletími,“ říká astrofyzik Graham Woan z University of Glasgow.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: bhi.co.uk, ancient-origins.net