Čína vyslala na svou vesmírnou stanici vůbec prvního civilistu

Čína v úterý ráno vyslala tříčlennou posádku na svou orbitální vesmírnou stanici. Stalo se tak na lodi Šen-čou 16, která vyletěla z odpalovacího centra v Ťiou-čchüan. To se nachází na okraji pouště Gobi v severozápadní Číně. Vesmírnou loď vynesly do vzduchu rakety Dlouhý pochod 2F, což znamená další milník asijské země v rámci průzkumu vesmíru.

Nová posádka se do vesmíru dostala jen pouhý den po odhalení záměru Číny přistát na Měsíci před rokem 2030, což pouze zintenzivnilo rivalitu mezi americkou a čínskou velmocí. V nově vyslané posádce se nachází vůbec poprvé čínský civilní astronaut. Posádka se bude chvíli krýt s astronauty z mise Šen-Čou 15 na vesmírné stanici Tchien-kung. Po uplynutí šesti měsíců se přibližně v listopadu vrátí zpět na Zemi.

Velitelem mise je Jing Haipeng s tím, že má sebou dva nováčky – Zhu Yangzha a Gui Haichaa. Velitel má rozsáhlé zkušenosti z předchozích misí s loděmi Šen-čou 7, 9 a 11. Zhu je inženýr a Gui se zapíše do historie jako první čínský civilista, který letěl na Tchien-kung. Během tiskové konference v Jiuquan Satellite Launch Center jsme se dozvěděli hned několik klíčových cílů pro Čínu. Mezi ty patří již zmíněné přistání člověka na měsíci před rokem 2030, provádění vědeckého průzkumu, zřízení systému dojíždění a pokrok v důležitých technologiích, jako je testování integrace člověka a robota.

Nehledě na válku na Ukrajině, vynesl modul SpaceX na oběžnou dráhu ruskou kosmonautku. Neshody nesmí ovlivnit zkoumání vesmíru

Anna Kikina, která spolupracuje s ruskou vesmírnou agenturou Roscosmos, přiletěla na Mezinárodní vesmírnou stanici spolu s astronauty z NASA, protože si vědci slíbili, že kvůli důležitému výzkumu vesmíru odloží své neshody.

Lin Xiqiang, zástupce ředitele Čínské kosmické agentury pro lidskou posádku, uvedl, že čínští astronauti budou provádět různé aktivity na povrchu Měsíce. Mezi ty má patřit chůze po něm, sběr vzorků v blízkosti místa přistání a provádění výzkumu in situ. Takové mise mají sloužit jako odrazový můstek pro čínské expedice s lidskou posádkou, které se postupně dostanou z nízké oběžné dráhy Země k průzkumu hlubokého vesmíru. Zástupce ředitele zdůraznil, že veškeré tyto snahy poslouží k rozšíření chápaní lidstva o původu Měsíce, ale i sluneční soustavy jako celku.

Čína si vybudovala vlastní vesmírnou stanici poté, co se nedostala na Mezinárodní vesmírnou stanici kvůli obavám z jejího napojení na Lidovou osvobozeneckou armádu. Asijská velmoc je teprve třetí zemí světa, která má vesmírnou stanici. O Mezinárodní vesmírnou stanici se dělí Rusko společně se Spojenými státy.

Autor: Adam Vilkus

Zdroj: gizmochina.com