Vědci právě na Marsu objevili zásobárny kapalné vody

Na Marsu se skrývají doslova oceány kapalné vody. Je tu jen jeden velký problém. Tato voda se ve skutečnosti nachází na Marsu v hloubkách, které jsou pro nás příliš hluboko pod povrchem.

Vyplývá to z nové analýzy seismických dat získaných sondou Mars InSight, podle níž jsou nejlepším vysvětlením obrovské zásoby kapalné vody. A přestože je tato voda mimo dosah, je důležitým dílem podivné skládačky vodní historie našeho suchého, vysušeného a prašného souseda.

„Pochopení koloběhu vody na Marsu je klíčové pro pochopení vývoje klimatu, povrchu a nitra,“ říká geofyzik Vashan Wright ze Scrippsova oceánografického ústavu Kalifornské univerzity v San Diegu. „Užitečným výchozím bodem je určit, kde se voda nachází a kolik jí je.“

Jak se rovery prohánějí po povrchu Marsu a sbírají data o geologii jeho povrchu, je stále zřejmější, že rudá planeta byla kdysi plná vody. Minerály, terén a prvky, jako jsou starobylá vyschlá jezerní dna a delty, naznačují, že Mars byl kdysi pěkně podmáčený.

Na povrchu a těsně pod povrchem Marsu se dnes nachází voda, ale pouze ve formě ledu a v množství, které zdaleka není tak vysoké, aby odpovídalo marťanské vláze minulých věků. Pro lepší pochopení historie vody na Marsu je klíčové vědět, kam se voda poděla, abychom pochopili, kolik jí tam před miliardami let mohlo být.

Existují dvě místa, kam se voda mohla dostat: nahoru do vesmíru, když se vypařila na plyn, nebo dolů do nitra Marsu, kde se zachytila buď v podobě ledových usazenin, nebo v kapalných zásobnících. Nemáme možnost změřit, kolik vody uniklo do divoké černé oblohy, ale nyní máme k dispozici údaje potřebné k prozkoumání mazlavého středu Marsu.

To je zásluha sondy InSight na Marsu. Ten už není v provozu, ale mezi listopadem 2018 a prosincem 2022 dřepěl jako želva na povrchu Marsu a monitoroval ruch a dunění pod ním. Akustické vlny generované seismickou aktivitou uvnitř planety se mění podle hustoty a složení materiálu, kterým se pohybují. Vědci analyzující data mohou na základě chování seismických vln usuzovat, o jaký materiál by se mohlo jednat.

Výzkumníci použili geofyzikální model, který je totožný s modelem používaným k mapování podzemních vodonosných vrstev a ropných polí zde na Zemi, a využili jej k analýze dat získaných sondou InSight na Marsu. Zjistili, že data lze nejlépe vysvětlit, pokud se hluboko pod povrchem Marsu nachází vrstva rozpukané vyvřelé horniny, například žuly, jejíž pukliny jsou vyplněny tekutou vodou.

Tato vrstva se nachází v hloubce mezi 11,5 a 20 kilometry, takže pravděpodobně nebude pro lidi přístupná, až se nakonec vydáme na Mars. Ale i tak je to lákavé. Nejenže nám dává nový nástroj k pochopení marťanského koloběhu vody, ale také naznačuje, že Mars si zachoval velké množství vody, což má důsledky pro potenciální obyvatelnost Marsu v minulosti i současnosti.

„Zjištění, že zde existuje velký rezervoár kapalné vody, poskytuje určitý pohled na to, jaké bylo nebo mohlo být klima,“ říká geofyzik Michael Manga z Kalifornské univerzity v Berkeley.

„A voda je pro život, jak ho známe, nezbytná. Nevidím důvod, proč by [podzemní rezervoár] nebyl obyvatelným prostředím. Na Zemi to určitě platí, hluboké doly hostí život, dno oceánu hostí život. Na Marsu jsme žádné přímé důkazy o existenci života nenašli, ale alespoň jsme identifikovali místo, které by v principu mělo být schopné udržet život.“

Mars je ohledně svých zásob vody i nadále ostýchavý. Předchozí detekce identifikovaly a následně vyvolaly vážné otázky ohledně zásobáren vody skrývajících se pod povrchem Marsu. A data ze sondy InSight ukázala, že ve svrchní vrstvě zemské kůry v okolí místa, kde se sonda nachází, se pravděpodobně nenachází mnoho vodního ledu.

Pokud by však vrstva bohatá na vodu, která byla nyní zjištěna hlouběji pod povrchem, byla konzistentní kolem celé zeměkoule Marsu, bylo by zde dostatek vody na naplnění dávných oceánů, a ještě něco navíc, zjistili vědci. Zjištění samozřejmě nejsou jednoznačná. Abychom se dozvěděli více o tom, co Mars skrývá pod svým prašným povrchem, budeme potřebovat další a lepší pozorování a analýzy marsovské kůry. Možná je čas uvažovat o novém seismometru? Jen taková myšlenka.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: pnas.org, scripps.ucsd.edu