Vědec přišel s revoluční teorií, že všichni žijeme v počítačové simulaci. Nabízí i řešení, jak tento problém rozluštit

Co říká Morpheus ve sci-fi klasice „Matrix“, když nabízí Neovi možnost zjistit, jak „hluboko sahá králičí nora“? „Matrix je všude. Je všude kolem nás. Dokonce i v této místnosti.“ Stejně jako Neo zjistil, že „život“, který žil, byl jen o málo víc než algoritmický konstrukt, vědci a filozofové nyní tvrdí, že bychom sami mohli uvíznout uvnitř simulace.

Fyzik Melvin Vopson z University of Portsmouth ve svém článku publikovaném na začátku tohoto měsíce předložil vědecké důkazy pro filozofickou teorii známou jako simulační hypotéza. To ve zkratce znamená, že celý vesmír a naše objektivní realita jsou jen supermoderní iluze virtuální reality.

Elon Musk patří mezi známé příznivce této teorie, která, jak uvádí doktor Vopson ve svém článku – „získává na popularitě ve vědeckých kruzích i v zábavním průmyslu“. Univerzitní lektor rovněž poukázal na to, že nedávný vývoj v oboru vědy známém jako informační fyzika „se zdá tuto možnost podporovat“.

Informační fyzika předpokládá, že fyzikální realita se skládá z bitů informací. Dr. Vopson však šel ještě dál a snaží se dokázat, že informace má fyzikální hmotnost a je základním stavebním prvkem vesmíru. Dokonce tvrdí, že informace by mohla být tajemnou temnou hmotou, která tvoří téměř třetinu vesmíru.

V předchozím výzkumu fyzik navrhl, že všechny elementární částice (nejmenší známé stavební kameny ve vesmíru) o sobě uchovávají informace podobně jako DNA u lidí. V roce 2022 pak objevil nový fyzikální zákon, pokřtěný jako druhý infodynamický zákon, který říká, že entropie, konkrétně míra náhodnosti nebo neuspořádanosti v izolovaném informačním systému buď zůstává konstantní, nebo se v čase snižuje. Jinými slovy, systém je stále méně chaotický, z čehož vyplývá, že jej řídí nějaký mechanismus, nikoli náhoda.

„Už tehdy jsem věděl, že tento objev má dalekosáhlé důsledky pro různé vědecké obory,“ uvedl doktor Vopson v prohlášení, které vydala Portsmouthská univerzita. „Dále jsem chtěl tento zákon podrobit zkoušce a zjistit, zda by mohl dále podpořit hypotézu simulace tím, že by se posunul z filozofické oblasti do hlavního proudu vědy.“

Dr. Vopson použil tento zákon v řadě různých oblastí, včetně genetiky, kosmologie a dokonce i symetrie. Zde zjistil, že hojnost symetrie ve vesmíru (vzpomeňme na sněhové vločky a obličejové struktury) lze vysvětlit druhým infodynamickým zákonem. „Principy symetrie hrají důležitou roli s ohledem na přírodní zákony, ale až doposud bylo jen málo vysvětlení, proč by tomu tak mohlo být,“ řekl.

„Moje zjištění ukazují, že vysoká symetrie odpovídá stavu s nejnižší informační entropií, což může vysvětlovat příklon přírody k tomuto stavu.“ Opět zjednodušeně řečeno, příroda dává přednost tomu, aby věci byly co nejlépe uspořádané. Pokračoval: „Tento přístup, při němž se odstraňují přebytečné informace, připomíná proces, kdy počítač odstraňuje nebo komprimuje zbytečný kód, aby ušetřil místo v úložišti a optimalizoval spotřebu energie.“ To v důsledku „podporuje myšlenku, že žijeme v simulaci“.

Dr. Vopson ve svém článku uvedl několik příkladů přirozeně se vyskytujících symetriíMelvin M. Vopson/AIP Advances Dr. Vopson to s touto myšlenkou myslí vážně a loni dokonce spustil crowdfundingovou kampaň na její testování. Tehdy oznámil, že navrhl experiment, jehož cílem je zjistit, zda jsme všichni jen postavy v pokročilém virtuálním světě. „Rozrůstá se komunita, která se vážně zabývá možností, že informace jsou pro všechno zásadnější, než si myslíme,“ uvedl v prosinci ve svém prohlášení. „Pokud je informace klíčovou složkou všeho ve vesmíru, dávalo by smysl, že ji někde řídí obrovský počítač.

„Za předpokladu, že vesmír je skutečně simulací, pak musí obsahovat spoustu informačních bitů ukrytých všude kolem nás. Vymyslel jsem experiment, který navrhuje způsob, jak tyto informace získat a dokázat, že tam jsou.“ Jeho návrh experimentu vychází z jeho závěru, že informace je fyzikální a že elementární částice mají o sobě informaci DNA.

Předpokládal, že informaci v elementární částici lze detekovat a měřit pomocí srážky částice s antičásticí. „Informační obsah částice můžeme změřit tak, že ji vymažeme. Pokud z částice vymažeme informaci, můžeme se pak podívat na to, co z ní zbylo,“ uvedl v prosincovém prohlášení.

„Tento experiment je vysoce dosažitelný s našimi stávajícími nástroji a já doufám, že nám k němu pomůže crowdfundingová stránka.“ A přestože crowdfunding skončil mnohem dříve, než bylo dosaženo navrhovaného cíle 185 000 liber, doktor Vopson stále doufá, že se mu ambiciózní test podaří uskutečnit. V návaznosti na svůj poslední článek naznačil, že experiment má sílu potvrdit „pátý stav hmoty ve vesmíru“ a „změnit fyziku, jak ji známe“.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: pubs.aip.org