Indická lunární sonda zjistila na Měsíci nečekaný pohyb. Jedná se o seismickou aktivitu?

Indická mise Chandrayaan-3 možná právě zaznamenala první seismické údaje o Měsíci od 70. let minulého století. Pokud se potvrdí, že jde o přirozená seismická data, mohla by vědcům konečně pomoci pochopit, jak je uspořádán vnitřek Měsíce.

Dunění zaznamenal palubní přístroj pro měření seismické aktivity na Měsíci (ILSA) sondy Vikram. Jedná se o první přístroj na Měsíci založený na technologii MEMS (Micro Electro Mechanical Systems), který dokázal zaznamenat seismické dunění vozítka Pragyan, jež se pohybuje po povrchu. Zachytil však také něco, co by mohlo být přírodní událostí, například zemětřesení nebo náraz.

„Hlavním cílem ILSA je měření zemních vibrací vznikajících v důsledku přirozených zemětřesení, nárazů a umělých událostí. Vibrace zaznamenané během navigace roveru 25. srpna 2023 jsou zobrazeny na obrázku,“ napsala Indická organizace pro vesmírný výzkum (ISRO) v prohlášení.

„Kromě toho je zobrazena také událost, která se zdá být přirozená a která byla zaznamenána 26. srpna 2023. Zdroj této události je v současné době předmětem vyšetřování.“ To je nesmírně vzrušující; doposud nejlepší seismická data, která máme pro Měsíc k dispozici, byla ta, která byla shromážděna v rámci programu Apollo na konci 60. a v 70. letech 20. století.

Vědci se nemohou dočkat, až se jim do rukou dostanou další, protože stále nevíme, jak je uspořádán měsíční vnitřek. Seismická data by k vyřešení této otázky značně přispěla. Přestože je to teprve několik týdnů, co ISRO přistála na Měsíci, provedla již řadu vědeckých pozorování a zjistila první prvky na jižním pólu.

Nyní jsou přistávací modul i rover v současné době v režimu spánku. To proto, že v místě, kde se nacházejí, je nyní noc, která trvá zhruba 14 dní. Vikram a Pragyan, stejně jako ostatní lunární mise před nimi, jsou poháněny sluneční energií, což znamená, že „spí“ v noci, kdy se jejich baterie nemohou dobíjet.

Vikram a Pragyan se ze spánku proberou 22. září, kdy znovu zahájí průzkum tajemného jižního pólu Měsíce.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: twitter.com, iflscience.com