Čína má eso v rukávu. Jedno rozhodnutí a Evropa nebude mít suroviny na jediný akumulátor do elektromobilů

Dominantní postavení Číny na trhu se vzácnými zeminami se v poslední době výrazně projevilo, protože země omezila vývoz galia a germania, dvou základních materiálů pro různé špičkové technologie a aplikace. Tento krok vyvolal obavy ohledně možného dopadu na globální dodavatelské řetězce a důsledků takových omezení pro průmysl jiných zemí.

Před několika dny Čína zakázala vývoz příslušných technologií. Tyto technologie se používají k separaci a těžbě prvků vzácných zemin. Podle agentury Reuters je tento zákaz ze strany Číny „…dalším krokem k ochraně jejího dominantního postavení v oblasti několika strategických kovů“.

Čína je významným hráčem na trhu s prvky vzácných zemin, jinak by zákaz nezavedla. Tato asijská země je největším zpracovatelem a těžařem prvků vzácných zemin na světě. Ať už jde o současnou těžební činnost nebo zásoby, žádný jiný kontinent dohromady se Číně nepřibližuje.

Země systematicky zakazuje, aby její vzácné zeminy opouštěly Čínu. Připomeňme, že 1. prosince uvalila zákaz na různé druhy grafitu. O několik dní později zavedla také vývozní povolení pro gallium a germanium. Všechny tyto prvky jsou prvky pro výrobu čipů, což ovlivní výrobu čipů po celém světě.

Dominance Číny v oblasti vzácných zemin

Čína je největším světovým producentem vzácných zemin a v roce 2022 se bude podílet 70 % na celosvětové těžbě. Podle údajů United States Geological Survey (USGS) následují po Číně se 70 % USA, Austrálie, Myanmar a Thajsko.

Dominantní postavení země v dodavatelském řetězci vzácných zemin se vztahuje i na zpracování, kde Čína disponuje nejméně 85 % světové kapacity na zpracování rud vzácných zemin na materiály. Toto silné postavení umožnilo Číně významně ovlivňovat světový trh se vzácnými zeminami. Čína také v současné době disponuje 89 % světových zásob neodymu a praseodymu, klíčových kovů pro magnety pro elektromobily. Poradenská společnost Benchmark Mineral Intelligence však předpovídá, že tato hodnota v roce 2028 klesne na 75 %. I 75 % je však stále poměrně vysoká hodnota.

Agentura Reuters rovněž uvádí, že většina vzácných zemin ze Spojených států pochází z Číny. V letech 2014 až 2017 byly Spojené státy z 80 % závislé na Číně, pokud jde o vzácné zeminy. Mezi lety 2018 a 2021 se však tato hodnota snížila na 74 %, což je stále dost vysoká hodnota.

Z údajů USGS rovněž vyplývá, že Čína má v zásobách přibližně 44 milionů tun ekvivalentu oxidu vzácných zemin (ROE). To představuje 34 % celkových světových zásob. Vietnam, Rusko a Brazílie mají podle odhadů každá něco přes 20 milionů tun. Indie má 6,9 milionu, Austrálie 4,2 milionu a Spojené státy 2,3 milionu tun.

Omezení vývozu a národní bezpečnost

Rozhodnutí Číny omezit vývoz galia a germania je reakcí na americký zákon o čipech a další politiky, které země vnímá jako hrozbu pro svou národní bezpečnost. Omezení vývozu galia a germania je odvetným opatřením zaměřeným na průmyslová odvětví a subjekty, které Čína považuje za napadené ze strany USA. Tento krok poukazuje na rostoucí napětí mezi oběma zeměmi a na možnost další eskalace jejich hospodářského a technologického soupeření.

Dopad na globální dodavatelské řetězce

Omezení vývozu galia a germania by mohlo mít významné důsledky pro globální dodavatelské řetězce, protože tyto materiály jsou klíčové pro různá průmyslová odvětví, včetně špičkových solárních článků, mikročipů pro kvantové počítače, telekomunikací, elektrických vozidel, obrany a dalších. Možnost, že Čína omezí vývoz vzácných zemin nebo magnetů, je vyšší než dříve, ale někteří analytici ji stále považují za nízkou a nepravděpodobnou.

Alternativy a snižování závislosti na Číně

Západní země zvyšují podporu na podporu domácí produkce kritických nerostných surovin, včetně vzácných zemin. Austrálie, Kanada, Evropská unie a Spojené státy zavedly politiky a balíčky podpor, aby snížily svou závislost na čínské produkci. Je však nutné vzít v úvahu, že vzácné zeminy se obtížně oddělují od okolních materiálů a při jejich zpracování vzniká toxický odpad. Proto je třeba vyvinout alternativní zdroje a výrobní metody, aby se snížila závislost na dominantním postavení Číny na trhu se vzácnými zeminami.

Společnost MP Materials (MP.N) ze Spojených států těží vzácné zeminy v Kalifornii a část z nich posílá ke zpracování do Číny. Společnost MP letos zřídila separační jednotku a ve třetím čtvrtletí vyrobila 50 metrických tun oxidu neodym-praseodym. Společnost Tesla (TSLA.O) v budoucích modelech upouští od vzácných zemin, aby omezila problémy s životním prostředím a dodávkami.

Závěr

Vzácné zeminy jsou poměrně hojné, ale v nízkých koncentracích. Obvykle se vyskytují v kombinaci s jiným prvkem nebo s radioaktivními prvky, jako je uran a thorium. Chemické vlastnosti vzácných zemin způsobují, že je obtížné je oddělit od okolních prvků. Také zpracování těchto prvků může zanechat škodlivý odpad.

Dominantní postavení Číny na trhu se vzácnými zeminami, zejména její kontrola nad galliem a germaniem, vyvolává obavy z možného dopadu na globální dodavatelské řetězce a důsledků omezení vývozu na průmysl jiných zemí. Vzhledem k tomu, že napětí mezi Čínou a USA se nadále stupňuje, musí se spojenci těchto zemí připravit. Spojenci USA pravděpodobně nedostanou od Číny žádnou podporu a budou muset hledat alternativní zdroje a výrobní metody.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: reuters.com, asiafinancial.com