Čína v reakci na americké sankce omezuje vývoz vzácných kovů důležitých pro čipy a další technologie

Čína omezuje vývoz dvou vzácných kovů, které jsou klíčové pro výrobu elektroniky a polovodičů, protože se vyostřuje technologická bitva s USA a Evropou. Germanium a Gallium jsou dva kovy, které jsou v centru pozornosti. Jaké a jak zásadní jsou však tyto kovy?

• Čína omezuje vývoz dvou vzácných kovů – Germania a Galia, které jsou klíčové pro výrobu elektroniky a polovodičů, protože se vyostřuje technologický boj s USA a Evropou.
• Germanium se používá ve výrobcích z optických vláken a brýlích pro noční vidění, zatímco Gallium je důležitým materiálem pro polovodiče.
• Podle průmyslové organizace Critical Raw Materials Alliance Čína vyrábí 60 % světové produkce Germania a 80 % Galia.
• Analytici však uvedli, že dopad omezení bude částečně omezený, protože existují jiné zdroje těchto kovů a lze použít náhradní materiály.

Proč Čína omezuje vývoz kovů?

Čína a Spojené státy se ocitly v technologické obchodní válce, která se stupňuje už od roku 2019. USA používají obchodní černé listiny a rozsáhlá vývozní omezení, aby Čínu odřízly od klíčových technologických komponent, polovodičů nebo čipů. Tyto kritické technologické prvky se staly ústředním bodem bitvy mezi oběma velmocemi.

Čína zatím příliš neodpovídala, ale v květnu označila americkou čipovou firmu Micron za „velké bezpečnostní riziko“. Peking se nyní zaměřuje na oblasti, v nichž má určitou přesilu – kovy a materiály, které se používají v elektronice a polovodičích.

Čínské ministerstvo obchodu v pondělí uvedlo, že nové předpisy budou vyžadovat, aby vývozci galia a germania získali licenci k přepravě těchto kovů. Peking zavedl nová pravidla z důvodu národní bezpečnosti.

Co je Germanium a Gallium?

Germanium a Gallium jsou kovy, které se v přírodě nevyskytují. Místo toho vznikají obvykle jako vedlejší produkt při rafinaci jiných kovů.

Germanium, stříbřitě bílý kov, vzniká jako vedlejší produkt při výrobě zinku. Kolega měkký stříbřitý kov Gallium je zase vedlejším produktem zpracování Bauxitu a zinkových rud.

K čemu se germanium a gallium používají?

Germanium má několik způsobů použití, mimo jiné v solárních produktech a optických vláknech. Tento kov je průhledný pro infračervené záření a může být použit ve vojenských aplikacích, například v brýlích pro noční vidění. Solární panely, které obsahují Germanium, mají využití zase ve vesmíru.

Gallium se používá k výrobě chemické sloučeniny Arsenidu Galia, z níž lze vyrábět například radiofrekvenční čipy pro mobilní telefony a satelitní komunikaci. Tato sloučenina je také klíčovým materiálem v polovodičích.

Která země vyrábí kovy?

Podle průmyslové organizace Critical Raw Materials Alliance (Aliance pro kritické suroviny) se v Číně vyrábí 60 % světové produkce Germania a 80 % Galia.

Výroba Arsenidu Galia je složitá a na světě ji zvládá jen několik společností. Jedna z nich se nachází v Evropě, zatímco ostatní jsou v Japonsku a Číně, uvádí CRM Alliance.

Čína a omezení. Jak velký význam mají?

„Varovný výstřel, nikoli smrtící úder,“ uvedla Eurasia Group v pondělní poznámce.

„Tato nejnovější opatření však mají omezenější rozsah, a přestože nová pravidla vyžadují, aby čínští vývozci nejprve získali licenci, žádné znění automaticky nezakazuje vývoz do konkrétních zemí nebo koncovým uživatelům.“

Spojené státy a Evropa nedovážejí obrovské množství těchto materiálů. Podle vládních údajů USA v roce 2022 obdržely množství kovového Galia v hodnotě 5 milionů dolarů a 220 milionů dolarů Arsenidu Galia.

Příjem Germania byl vyšší, země odebrala kov za 60 milionů dolarů, zatímco EU dovezla v roce 2022 množství Germania za 130 milionů dolarů.

Tyto kovy jsou schopny vyrábět i další země. Belgie, Kanada, Německo, Japonsko a Ukrajina mohou vyrábět Germanium. Japonsko, Jižní Korea, Ukrajina, Rusko a Německo mezitím vyrábějí Galium.

Existují také potenciální náhrady těchto kovů

Rozsah výroby v Číně jí umožnil vyrábět je s výrazně nižšími náklady než jinde ve světě. V současnosti je zřejmé, že kroky Pekingu budou mít „vzhledem k cílenému rozsahu omezený dopad na globální dodávky“.

„Jedná se o varovný výstřel přes palubu, který má zemím včetně Spojených států, Japonska a Nizozemska připomenout, že Čína má možnosti odvetných opatření, a tím je odradit od dalšího omezování čínského přístupu ke špičkovým čipům a nástrojům.“

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: cnbc.com, cctvplus.com