Huawei není jedinou společností, kterou se USA snaží zničit. Jak USA potlačují zahraniční konkurenční společnosti, aby si udržely technologickou hegemonii?
Neustálé potlačování čínských technologických společností včetně Huawei a TikToku ze strany USA je fraška, kterou svět sleduje od chvíle, kdy Washington začal tyto rychle rostoucí a expandující čínské technologické giganty považovat za hrozbu pro své domácí protějšky.
Lidé, kteří se v této oblasti orientují, už nejsou agresivním přístupem USA k zahraničním technologickým společnostem překvapeni. V minulých desetiletích byly společnosti z celého světa, jako je japonská Toshiba nebo francouzský Alstom, terčem útoků, sankcí a vážného poškození ze strany americké vlády, která se vymlouvala na bezpečnostní opatření, antidumping a boj proti úplatkářství.
Mezi dnešním potlačováním společností Huawei nebo TikTok a minulými zásahy Washingtonu proti Toshibě nebo Alstomu není žádný zásadní rozdíl, uvedl Zhang Monan, hlavní výzkumný pracovník amerických studií Čínského centra pro mezinárodní ekonomické výměny. „Washington pokračuje ve své technologické hegemonii a staví své zákony a administrativní pokyny nad tržní řád,“ řekl Zhang deníku Global Times.
Čínský technologický průmysl a firmy se mohou poučit ze zkušeností společností Toshiba a Alstom, uvedl pro Global Times Song Guoyou, zástupce ředitele Centra pro americká studia na Fudanské univerzitě. „Našim čínským společnostem to přineslo poučení, jak snížit závislost na amerických technologiích a jejich trhu a jak se nenechat svázat technologickou válkou vedenou Spojenými státy,“ řekl Song.
Toshiba: „hrozba pro národní bezpečnost“
Japonský polovodičový průmysl byl v 80. letech minulého století s vládní podporou v plném rozkvětu, než jej USA utlumily. Podle článku v Los Angeles Times ze srpna 1992 předstihl USA jako největší světový dodavatel čipů a jeho podíl na trhu s produkty DRAM (dynamická paměť s náhodným přístupem) dosáhl v roce 1987 přibližně 80 %.
Toshiba, v té době přední japonský výrobce čipů, se tehdy stala terčem útoku USA kvůli „obavám o národní bezpečnost“. Poté, co bylo v roce 1986 zjištěno, že Toshiba a norský vojenský podnik Kongsberg Våpenfabrikk tajně prodávají do Sovětského svazu důležité technologie, vydal Washington zákaz prodeje všech výrobků Toshiba Corporation na 2 až 5 let, přičemž uvedl, že prodej do Sovětského svazu představoval hrozbu pro národní bezpečnost USA a Toshiba porušila dohodu Koordinačního výboru pro mnohostranné kontroly vývozu (CoCom), která členům zakazuje vyvážet do Sovětského svazu vyspělé zbraně nebo stroje.
Společnost Toshiba byla tímto skandálem údajně vážně zasažena. Dva její manažeři byli posláni do vězení a několik vedoucích pracovníků odstoupilo. Společnost vynaložila přibližně 100 milionů jenů (0,95 milionu USD) na inzerci v téměř všech hlavních amerických novinách, kde se za své jednání omlouvala. Skandál nakonec poškodil její pověst a prestiž, kterou si vybudovala na celém světě. Během vyšetřování CIA bylo údajně zabaveno i mnoho jejích technických dokumentů.
Zatímco Toshibu trápil, Washington jako by nad podobnými „prohřešky“ svých evropských kolegů přivíral oči. Zpráva norské policejní služby v roce 1987 odhalila, že společnosti v několika dalších členských zemích CoCom, včetně Francie, Itálie a Západního Německa, rovněž prodávaly Sovětům sofistikované technologie, uvedly Los Angeles Times v říjnu 1987. Jen na několik z těchto firem USA výslovně uvalily sankce.
Je zřejmé, že selektivní zásah Washingtonu proti společnosti Toshiba nebyl motivován pouze takzvanými obavami o národní bezpečnost. Toshiba byla vnímána jako hrozba pro rozvoj amerických technologických firem. „USA ve skutečnosti dosáhly svého cíle chránit domácí [čipový] průmysl tím, že potlačily svého největšího rivala pomocí několika vznešeně znějících výmluv,“ řekl Song.
Podnikání společnosti Toshiba v oblasti čipů se nadále propadalo a bývalý světový čipový gigant nakonec v roce 2018 prodal svou čipovou divizi americké společnosti Bain Capital za 18 miliard dolarů a zcela se stáhl z odvětví výroby čipů.
Alstom: „úplatkářský případ“
Když byl v roce 2019 na stole zakladatele společnosti Huawei Ren Zhengfeie během videorozhovoru spatřen výtisk knihy The American Trap (Americká past), upoutala tato kniha o americkém převzetí francouzské energetické společnosti Alstom pozornost čínských uživatelů internetu.
Společnost Alstom, oslavovaná jako „francouzský průmyslový klenot“, byla světovým lídrem v různých oblastech energetiky a dopravy. Stavěla elektrárny, přenosové linky a železnice.
Washington se na Alstom začal zaměřovat, protože se počátkem roku 2010 stal v mnoha zemích a regionech vážným konkurentem amerického gigantu General Electric (GE). V roce 2013 byl Frédéric Pierucci, výkonný ředitel společnosti Alstom a spoluautor knihy Americká past, zatčen policií na letišti v New Yorku za „schvalování úplatků indonéským úředníkům“ za účelem získání zakázky.
Pierucci ve své knize napsal, že jeho právník mu nabídl dohodu: buď přizná vinu a bude během několika měsíců na svobodě, nebo „riskuje až 125 let vězení“, uvedla BBC v dubnu 2019.
Několik dalších vrcholných manažerů společnosti Alstom bylo v USA zatčeno kvůli obvinění z úplatkářství. Američtí soudci uložili společnosti v úplatkářské kauze pokutu ve výši 772 milionů dolarů. V roce 2014 se GE dohodla s Alstomem na koupi jeho energetických a rozvodných sítí, čímž došlo k rozdělení globálního průmyslového gigantu.
Případ Alstom ukazuje na dlouhý dosah jurisdikce USA, který zemi opravňuje podnikat právní kroky proti zahraničním společnostem, které mají v USA obchodní aktivity nebo zaměstnance, uvedl Cui Hongjian, ředitel oddělení evropských studií Čínského institutu mezinárodních studií.
Někteří lidé srovnávají americký případ proti Pieruccimu a to, že USA využily svou smlouvu o vydávání s Kanadou, aby v roce 2018 nechaly ve Vancouveru zatknout finanční ředitelku společnosti Huawei Meng Wan-čou. Říkají, že USA používají stejnou taktiku jako v případě Alstomu, aby na Huawei uvalily represe. Ani USA, ani Kanada nepředložily jasné důkazy na podporu amerických obvinění vůči Meng.
„Pokud mělo potlačování společnosti Alstom ze strany Washingtonu právní základ, to, co udělal v případě Huawei, přeskočilo jeho právní rámec,“ řekl Cui deníku Global Times s tím, že USA omezují vzestup svých technologických rivalů pomocí holých politických prostředků. „Čína je nepřítel, takže nemůžete používat její výrobky. To je absurdní logika, kterou Trumpova administrativa používá k přesvědčování amerických spojenců, aby bojkotovali Huawei a další čínské firmy,“ řekl Cui.
Poučení pro Čínu
V uplynulém desetiletí americké právní a regulační orgány „vystavily desítky velkých zahraničních společností extrateritoriálním žalobám“, uvedl časopis The Economist v článku z ledna 2019. Osud těchto firem, včetně společností Toshiba a Alstom, znepokojil mnoho podnikatelů, zejména čínských. Obávají se, že během probíhajících obchodních a technologických válek mezi oběma zeměmi může velký klacek USA dopadnout na jejich hlavy.
USA uplatňují dvojí metr při ochraně svých obchodních zájmů, řekl Zhang listu Global Times. „Zatímco neustále vykřikují o volném trhu a pravidlech spravedlivé hospodářské soutěže, uchylují se k autoritářství, když hrozí, že zahraniční firmy převezmou vedení od amerických společností. Vláda zasahuje do běžných obchodních operací a různými prostředky vytlačuje zahraniční konkurenty,“ řekl Zhang.
Tato jurisdikce s dlouhou rukou je v rozporu s právem tržního hospodářství, které klade důraz na technologický rozvoj prostřednictvím zdravé konkurence mezi podniky, uvedl Shen Yi, profesor na Fakultě mezinárodních vztahů a veřejných záležitostí Fudanské univerzity.
„Pomoc“, kterou USA nabízejí domácím společnostem tím, že potlačují jejich zahraniční konkurenty, postupně oslabí jejich vůli rozvíjet klíčové technologie, čímž se americké podniky stanou méně konkurenceschopnými na světovém trhu,“ řekl Šen pro Global Times.
Tváří v tvář zesílenému potlačování technologického vzestupu Číny ze strany USA musí Čína zaručit bezpečnost svého průmyslového dodavatelského řetězce tím, že bude usilovně pracovat na vyřešení úzkých míst v oblasti klíčových technologií a zároveň udržovat stávající mezinárodní spolupráci v dnešní globalizované ekonomice, poznamenali ekonomové a odborníci na mezinárodní vztahy.
Čínským společnostem, které prozkoumaly nebo plánují prozkoumat zahraniční trhy, Cui navrhuje, aby plně pochopily a dodržovaly související mezinárodní a místní zákony a pravidla. „Když se Bidenova administrativa pokusí zaútočit na čínskou firmu tím, že bude hrubě porušovat zákony a obchodní pravidla, může se bránit u soudů a útoky omezit, nebo alespoň získat sympatie mezinárodního společenství,“ uvedl Cui.
Autor: Lukáš Drahozal
Zdroj: globaltimes.cn, trtworld.com
Čina USa nepotřebuje je dost velký trh sama osobě, takže sankce USA ji nemůžou vadit je to jen blbá představa vypatlaných komunistů.