Modré světlo z vašeho smartphonu možná není to, co vás drží v noci vzhůru

Když jsi dnes ráno rozhrnul závěsy, aby ses vyhříval v paprscích slunečního světla, dominový efekt chemických reakcí se postaral o to, aby tvá biologie byla v souladu s nekonečnými smyčkami mezi dnem a nocí.

Přesněji řečeno, určitý rozsah vlnových délek v rámci denního světla. To, co bychom běžně vnímali jako modrou barvu, spustil určitý typ smyslové buňky v zadní části oka, která mozku sdělila, že nastalo ráno a je čas přenastavit vnitřní hodiny vašeho těla.

Tyto světlocitlivé fotoreceptory, nazývané vnitřně světlocitlivé gangliové buňky sítnice (ipRGC), se nepodílejí na našem skutečném vnímání barev. To je úkolem blízkých čípkových buněk. „Světlocitlivé gangliové buňky však také přijímají informace z čípků,“ říká chronobioložka Christine Blumeová z Basilejské univerzity.

„To vyvolává otázku, zda čípky, a tím i barva světla, ovlivňují také vnitřní hodiny.“ Blumeová vedla tým kolegů z Basilejské univerzity ve Švýcarsku a z německého Institutu Maxe Plancka pro biologickou kybernetiku, který zkoumal, jaký vliv mohou mít vnímané barvy na náš denní biologický rytmus.

To, co zjistili, by mohlo mít zajímavé důsledky pro způsob, jakým osvětlujeme náš svět, a potenciálně zpochybnit některé předpoklady o používání digitálních technologií za soumraku. Moderní vědecká moudrost nám radí, abychom se vyhýbali zařízením, která vyzařují značné množství modrého záření, jako jsou naše chytré telefony, počítačové monitory a tablety, když bychom se měli zahalit do tmy a odpočívat.

To má své opodstatnění – ipRGC v našich očích reagují na krátké vlnové délky elektromagnetického záření o velikosti zhruba 490 nanometrů. Pokud by to byla jediná dostupná vlnová délka, naše čípky citlivé na krátké vlnové délky by pálily (zatímco čípky s dlouhými a středními vlnami by byly relativně v klidu), což by byl kód pro mozek, aby si myslel, že vše je jednoduše temnější odstín modré.

Vzhledem k tomu, že se modré světlo rozptyluje z oblohy během denního světla, dává smysl, že by naše oči používaly tuto vlnovou délku jako signál pro označení začátku a konce doby spánku. Naše ipRGC, zaplavené modrým světlem zářivek a LED panelů, stejně rády signalizují cirkadiánnímu pacemakeru v naší hlavě, že je čas na vstávání. Tento podvod by podle některých výzkumů mohl mít neblahý vliv na naše zdraví.

Přesto měla Blumeová podezření, že způsob, jakým směs vlnových délek světla ovlivňuje čípky čtoucí barvy, by mohl znamenat, že za tímto jevem je víc, než se na první pohled zdá. „Studie na myších z roku 2019 naznačila, že žlutavé světlo má na vnitřní hodiny silnější vliv než modravé,“ říká Blumeová.

Aby Blumeová a její tým vyřešili, zda způsob, jakým čípky vnímají řadu vlnových délek, má nějakou váhu na to, jak fungují ipRGC spouštějící modrou barvu, nabrali osm zdravých dospělých mužů a osm žen do 23 dní trvajícího experimentu.

Poté, co si dobrovolníci po dobu jednoho týdne zvykli na určitou dobu spánku, navštívili třikrát laboratoř, kde byli po dobu jedné hodiny večer vystaveni stálému kontrolovanému „bílému“, jasně žlutému nebo tlumenému modrému světlu.

V době před typickým časem spánku a ještě hodinu po něm se pokusné osoby podrobily řadě testů, včetně sledování mozkových vln, srdeční frekvence a hladiny hormonů ve slinách. Žádná z analýz neodhalila žádné známky toho, že by vnímaná barva světla ovlivňovala délku nebo kvalitu spánku dobrovolníků.

Naopak, všechny tři světelné podmínky způsobovaly zpoždění spánku, což naznačuje, že světlo obecně má složitější vliv, než se dosud předpokládalo. To však neznamená, že by na ipRGC neměly vliv „modré“ vlnové délky světla. Bílé světlo, které je plné modrých vln, ale stimuluje čípkové buňky k vidění žluté, červené nebo fialové barvy, by spíše mohlo stále ovlivňovat naše spánkové cykly.

Stejně tak světlo, které vypadá modře, ale není dostatečně intenzivní na to, aby vyprovokovalo ipRGC k činnosti, by mohlo mít jen malý vliv na denní rytmy našeho těla. Telefony budoucnosti nám možná jednoho dne umožní přepnout se do nočního režimu, který nevnímáme v teplejších tónech. „Technologicky je možné snížit krátkovlnné poměry i bez barevné úpravy displeje, ale v komerčních displejích mobilních telefonů se to zatím pořádně nepodařilo,“ říká Blume.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: nature.com, unibas.ch