Spuštění operace O-RAN. Jak USA usilují o neutralizaci Huawei a pomalu budují novou studenou válku

Spojené státy vypracovaly komplexní strategii, jak čelit společnosti Huawei a získat dominantní postavení v globálních telekomunikacích. Jádrem této strategie je boj o kontrolu nad architekturou, která pohání mobilní komunikaci a internet.

V této soutěži o nadvládu v kyberprostoru je Čína mistrem tradiční architektury RAN (Radio Access Network), která tvoří rádiovou složku mobilních sítí. USA mezitím podporují novou technologii známou jako Open Radio Access Network (O-RAN).

Motivace USA k podpoře O-RAN je jasná: cílem je trvale sesadit společnost Huawei z pozice předního světového dodavatele telekomunikačního vybavení.

K dosažení tohoto cíle vedou Spojené státy na domácí i mezinárodní úrovni společné úsilí o prosazování zavedení sítě O-RAN namísto tradiční sítě RAN. Tento strategický posun by podkopal dominantní postavení společnosti Huawei a znamenal by konec její vlády v telekomunikačním odvětví.

Podle deníku The Washington Post se americký prezident Biden obrátil na vedoucí představitele Indie, Filipín a Saúdské Arábie a vyzval je, aby přijali technologii O-RAN. Tento kontakt je klíčovou součástí širší kampaně, jejímž cílem je povzbudit země, aby přijaly technologii Open RAN a zároveň se vyhnuly závislosti na společnosti Huawei.

Na podporu této iniciativy vyčlenil americký Kongres 500 milionů dolarů do Mezinárodního fondu pro technologickou bezpečnost a inovace (ITSI) na vývoj technologie O-RAN. Kromě toho Fond pro inovace veřejného bezdrátového dodavatelského řetězce, který byl schválen zákonem o národní obraně (National Defense Authorization Act, NDAA), poskytl dalších 1,5 miliardy dolarů na urychlení implementace O-RAN.

Co je RAN? (Huawei US)

Rádiová přístupová síť (RAN) je důležitou součástí telekomunikační infrastruktury, která umožňuje připojení bezdrátových zařízení k různým segmentům centrální sítě, ať už veřejné nebo soukromé. RAN v podstatě slouží jako rádiová součást mobilní sítě.

Kontrola nad infrastrukturou RAN znamená kontrolu nad internetem vzhledem k její zásadní úloze při připojení bezdrátových zařízení. Monopol na tuto infrastrukturu je výhodný pro ovládající subjekt, ale představuje hrozbu pro ostatní.

V konvenčním uspořádání RAN jsou rádio, hardware a software proprietární a obvykle pocházejí od jediného dodavatele. To omezuje operátory v tom, aby při zavádění sítě kombinovali rádia od jednoho dodavatele s hardwarem a softwarem od jiného dodavatele. Takové uspořádání charakterizuje současný stav mobilních komunikačních sítí.

V současné době je prostředí RAN ovládáno malou skupinou společností, včetně čínských Huawei a ZTE, skandinávských Ericsson a Nokia a jihokorejského Samsungu. Zejména společnost Huawei zaujímá celosvětově vedoucí postavení v dodávkách zařízení RAN, což pro USA představuje významnou výzvu.

Co znamená O-RAN?

Otevřená rádiová přístupová síť (O-RAN) je otevřená verze tradiční infrastruktury rádiové přístupové sítě (RAN). Umožňuje interoperabilitu mezi zařízeními mobilních sítí poskytovanými různými dodavateli.

USA prosazují O-RAN, protože věří, že existence více dodavatelů je alternativou k uzavřeným systémům typu end-to-end závislým na čínském vybavení. Cílem této strategické změny je narušit dominantní postavení společnosti Huawei na světovém trhu.

Huawei proti USA a Západu

Obavy z používání zařízení Huawei pramení z podezření, že společnost je úzce spjata s čínskou vládnoucí komunistickou stranou a může využívat své technologie ke shromažďování informací o signálech (SIGINT) o západních protivnících, včetně USA. Bývalý americký prezident Donald Trump vyjádřil tyto obavy v rozhovoru z roku 2019, když prohlásil: „Nechceme zařízení [Huawei] ve Spojených státech, protože nás špehují.“

Rozsáhlá podezíravost a odpor vůči společnosti Huawei mezi západními vládami a společnostmi začaly v roce 2012 po sérii kybernetických útoků zaměřených na americké společnosti a západní vlády, přičemž mnozí tyto útoky přičítali Číně. V reakci na to výbor amerického Kongresu v roce 2012 schválil návrh, jehož cílem bylo identifikovat a odstranit z americké infrastruktury jaderných zbraní technologie vyvinuté čínskými telekomunikačními firmami. Výbor pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů USA navíc dospěl k závěru, že společnosti Huawei i ZTE Inc. představují hrozbu pro národní bezpečnost.

Analytik společnosti Digitimes Benson Wu však naznačuje, že oficiální důvody, které USA uvádějí, aby se vyhnuly zařízením společnosti Huawei, mohou být neupřímné. Domnívá se, že za snahou odstranit čínské technologie z amerického telekomunikačního systému mohou být spíše ekonomické a protekcionistické motivy než výhradně obavy o národní bezpečnost, jak tvrdí američtí politici. Benson poukazuje na to, že společnost Huawei je v USA používána déle, než se obecně předpokládá, a obavy o bezpečnost nebyly vzneseny, když společnost Huawei poskytovala infrastrukturu pro komunikaci 2G a 3G.

Benson tvrdí, že tvrzení, že USA omezují přístup společnosti Huawei do země kvůli obavám o národní bezpečnost, postrádá logickou konzistenci. Poukazuje na to, že společnosti z jiných komunistických zemí, jako je Vietnam, podobným omezením nepodléhají. Tento postřeh vyvolává otázky, zda je národní bezpečnost jedinou motivací pro kroky USA vůči společnosti Huawei.

Americká síť O-RAN se zaměřuje na dominantní postavení společnosti Huawei

Benson poznamenal, že síť O-RAN původně vznikla jako komerční koncept, ale později ji americké úřady přijaly jako prostředek k vyloučení společností Huawei a Číny z americké telekomunikační infrastruktury. Zdůraznil, že cílem USA je přesvědčit ostatní země, aby přešly z RAN na O-RAN. Benson nicméně připustil, že prodej amerického návrhu představuje z různých důvodů výzvu.

Pokud jde o otázku společnosti Huawei, Benson zdůraznil dilema, kterému čelí velcí dodavatelé, jako jsou Nokia a Ericsson. Tyto společnosti se musí pohybovat na geopolitickém minovém poli a vyvažovat zájmy USA i Číny. V říjnu 2020 zakázaly švédské regulační orgány používání společnosti Huawei ve svých sítích 5G. Následující měsíc generální ředitel společnosti Ericsson Börje Ekholm tento plošný zákaz kritizoval a vyslovil se pro diferencovanější přístup. Navrhl, aby Švédsko spíše než úplný zákaz zavedlo opatření ke zmírnění rizik pro své sítě 5G.

V návaznosti na zákaz vyzval Gao Feng, mluvčí ministerstva obchodu, Švédsko, aby rozhodnutí napravilo a hledalo řešení pro zachování hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínou a Švédskem. V důsledku zákazu došlo v prvním čtvrtletí roku 2021 k výraznému poklesu prodeje společnosti Ericsson v Číně.

Benson poukázal na to, že pokud by Švédsko nenásledovalo USA a nezakázalo Huawei, mohl by Ericsson čelit omezením v přístupu na americký trh. To podtrhuje konflikt mezi politickými a obchodními zájmy v otázce Huawei.

USA čelí výzvám

Zmínil také, že americká strategie „rip-and-replace“ čelí výzvám kvůli dynamice trhu. Zařízení společnosti Huawei je výrazně levnější a kvalitnější než zařízení jiných dodavatelů, což komplikuje provádění iniciativy „rip-and-replace“.

Iniciativa rip-and-replace, zavedená v roce 2020, nařizuje americkým podnikům vyřadit telekomunikační zařízení vyráběná čínskými firmami Huawei a ZTE. USA vyjadřují obavy, že Peking by mohl zařízení těchto společností využívat ke špionáži a neoprávněnému získávání chráněných informací.

Benson zdůraznil, že je naléhavě nutné, aby američtí operátoři našli alternativy, které by zaplnily mezeru po vybavení, jež vznikla vyloučením společnosti Huawei. Zdůraznil však významný problém: vybavení od důvěryhodných dodavatelů, jako jsou Ericsson a Nokia, je podstatně dražší než vybavení od společností Huawei a ZTE.

Poukázal na to, že ne všichni američtí operátoři mají finanční zdroje velkých hráčů, jako je AT&T. Zejména menší operátoři mají potíže s tím, aby si mohli dovolit alternativy k zařízení Huawei. Americká vláda sice nabízí společnostem dotace, které mají pomoci v procesu „rip-and-replace“, Benson však poznamenal, že tyto dotace nejsou tak výhodné, aby alternativy byly stejně nákladově efektivní jako technologie Huawei.

Jak Ericsson využil situace (Huawei US)

Benson poukázal na dohodu mezi americkým operátorem AT&T a společností Ericsson o nasazení otevřené sítě RAN v hodnotě 14 miliard USD, která poukazuje na rozporuplné motivy, jež komplikují snahy USA o podporu sítě O-RAN. Poznamenal, že výběr společnosti Ericsson ze strany AT&T vyvolal v telekomunikačním odvětví pozdvižení, protože Ericsson nebyl považován za významného dodavatele v oblasti otevřených sítí RAN a byl spojován spíše s tradiční architekturou RAN.

Benson však vysvětlil, že nabídka společnosti Ericsson je jedinečná, protože zahrnuje nasazení jak základnových stanic O-RAN, tak tradičních uzavřených základnových stanic RAN. Tento přístup umožnil společnosti Ericsson zaujmout pozici podobnou Janusově, pokud jde o prosazování O-RAN v USA. Mohla se podílet na propagaci sítě O-RAN prosazované americkou vládou a zároveň si zachovat postoj, který ji plně nezavazuje.

Mohla by to být studená válka mezi USA a Čínou?

Benson zdůraznil, že telekomunikační spor mezi Čínou a USA by se neměl podobat studené válce v oblasti technologií, protože na rozdíl od období studené války s konkurenčními ideologickými standardy existuje v telekomunikacích pouze jeden standard: 3GPP.

Vysvětlil, že 3GPP se skládá ze sedmi národních nebo regionálních organizací pro telekomunikační standardy, které spolupracují na vývoji protokolů pro mobilní telekomunikace. Organizačními partnery v rámci 3GPP jsou jak americká Alliance for Telecommunications Industry Solutions (ATIS), tak čínská China Communications Standards Association (CCSA).

Podle Bensona vede geopolitické napětí v telekomunikacích k rozdělení dodavatelských řetězců. Pokud jsou na zařízení z určité země uvaleny sankce, vede to ke vzniku dvou odlišných dodavatelských řetězců.

Partnerství O-RAN s čínskými prodejci

Benson zdůraznil, že chybí mezinárodní standardní operační postupy pro posuzování bezpečnosti bezdrátových komunikačních zařízení, a zdůraznil, že bez pokynů nemají provozovatelé možnost měřit potenciální rizika

Hovořil také o úloze sdružení O-RAN ALLIANCE v kontextu snahy USA o podporu sítě O-RAN s cílem oslabit dominantní postavení společnosti Huawei. Cílem aliance, kterou tvoří provozovatelé mobilních sítí, dodavatelé a výzkumné instituce, je přetvořit odvětví RAN směrem k inteligentnějším, otevřenějším, virtualizovaným a interoperabilním mobilním sítím.

Přítomnost čínských dodavatelů v alianci O-RAN však situaci komplikuje. Benson poukázal na dilema, kterému aliance čelí, a uvedl: „Jsou v ní někteří čínští dodavatelé zařízení.“ Položil si otázku, jak mohou tito dodavatelé podporovat odvětví, jehož cílem je nahradit jejich vlastní výrobky.

Uplatňují Spojené státy vůči společnosti Huawei pokrytecký přístup?

Benson kritizoval americkou propagaci O-RAN jako řešení obav ze zabudovaných zadních vrátek v zařízeních Huawei a označil ji za pokryteckou. Tvrdil, že USA jsou si takových hrozeb dobře vědomy, protože sami podobné prostředky používají ke sledování cílů.

Poukázal na příklad programu PRISM americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), který vládě umožnil shromažďovat údaje o uživatelích velkých společností, jako jsou Microsoft, Google, Apple, Yahoo a další. Tento příklad naznačuje dvojí metr v přístupu USA ke kybernetické bezpečnosti a sledování.

Bezpečnostní nedostatky sítě O-RAN

Benson upozornil, že síť O-RAN není bez vlastních bezpečnostních problémů, a zdůraznil její zranitelnost vůči útokům. Vysvětlil, že interoperabilita a flexibilita zařízení O-RAN sice mohou nabídnout nákladovou efektivitu, ale zároveň zvětšují plochu pro útoky potenciálních zlých aktérů.

Benson použil metaforu, v níž přirovnal síť k domu. Vysvětlil, že pokud má dům pouze jedno okno, je pro zloděje obtížné se do něj dostat. Zvýšení počtu oken však zvyšuje riziko vloupání. Podobně může zvýšená složitost a rozmanitost zařízení O-RAN představovat bezpečnostní problém podobný přidání dalších oken do domu, což zvyšuje jeho náchylnost k vloupání.

Větší konkurence, levnější zařízení (Huawei US)

Benson zdůraznil paradox v argumentaci USA, které upřednostňují O-RAN před zařízením Huawei, a naznačil, že obě možnosti představují bezpečnostní rizika. Vysvětlil, že volba mezi architekturou RAN a O-RAN v podstatě představuje dilema: buď potenciálně vystavit osobní údaje čínské komunistické straně prostřednictvím zařízení Huawei, nebo riskovat, že s O-RAN budete zranitelní vůči hackerským útokům ze strany různých subjektů, včetně USA.

Benson sice připustil, že v telekomunikačním průmyslu dochází k postupnému posunu směrem k architektuře O-RAN, zdůraznil však, že tento pohyb není způsoben pouze vlivem Washingtonu. Poznamenal, že v krátkodobém horizontu mohou dodavatelé přijmout strategii, která kombinuje aspekty otevřené i uzavřené architektury, jak je vidět na dohodě společnosti Ericsson s AT&T.

Benson nakonec navrhl, že telekomunikační operátoři by mohli upřednostnit O-RAN, protože nabízí větší flexibilitu při výběru zařízení, podporuje konkurenci a potenciálně snižuje náklady.

Celá situace se komplikuje

USA se snaží sesadit Huawei z trůnu tím, že prosazují Open RAN (O-RAN), konkurenční technologii pro budování mobilních sítí. Tato bitva mezi USA a Čínou rozdělila telekomunikační průmysl a vyvolala otázky týkající se bezpečnosti, nákladů a možného pokrytectví. O-RAN nabízí větší konkurenci a potenciálně nižší náklady na zařízení, ale může také přinést nová bezpečnostní zranitelná místa.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: digitimes.com, digitimes.com