Vozítko NASA Perseverance už možná našlo známky života na Marsu, odhalil to objev dávných jezerních sedimentů

Objev starobylého jezerního dna pod místem, kde se nachází rover Perseverance na Marsu, by mohl znamenat, že robotický průzkumník již vyškrábal mikrobiální fosilie. Jistotu však budeme mít až po vyzvednutí vzorku.

Vozítko Perseverance společnosti NASA zjistilo, že kráter Jezero na Marsu byl kdysi naplněn vodou, což dává naději, že na planetě již možná objevilo zkamenělý život. Vozítko, které poprvé přistálo v kráteru v únoru 2021 spolu se svým nyní již vysloužilým vrtulníkovým společníkem Ingenuity, učinilo tento objev pomocí radaru pronikajícího zemí. Odhalilo vrstvy sedimentů, které kdysi patřily jezeru, jež později vyschlo do obří delty.

Nález vzbuzuje naději, že až se geologické vzorky, které Perseverance z kráteru odebrala, vrátí na Zemi, vědci možná najdou důkazy o tom, že na nyní vysušené Rudé planetě kdysi bujel dávný život. Vědci publikovali svá zjištění včera 26. ledna v časopise Science Advances.

„Z oběžné dráhy můžeme vidět řadu různých ložisek, ale nemůžeme s jistotou říci, zda to, co vidíme, je jejich původní stav, nebo zda vidíme závěr dlouhého geologického příběhu,“ uvedl hlavní autor studie David Paige, profesor planetárních věd na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. „Abychom zjistili, jak tyto věci vznikly, musíme se podívat pod povrch.“

Vozítko NASA Perseverance je klíčovou součástí mise Mars 2020, na kterou vesmírná agentura vyčlenila 2,7 miliardy dolarů. Od svého příletu na Mars rover spolu se starším roverem Curiosity pátrá po známkách dávného života na povrchu Marsu tím, že brázdí 30 mil (48 km) dlouhý kráter Jezero a sbírá desítky vzorků hornin pro případný návrat na Zemi.

Po tři roky rover doprovázel vrtulník Ingenuity, který 18. ledna uskutečnil svůj 72. a poslední let nad povrchem Marsu.

Vozítko Perseverance o velikosti menšího automobilu je vybaveno sedmi vědeckými přístroji, z nichž jedním je radarový zobrazovací přístroj RIMFAX (Radar Imager for Mars‘ Subsurface Experiment). Tím, že rover na své dlouhé a osamělé cestě vypálil do země každé 4 palce (10 centimetrů) radarové pingy, sestavil mapu pulzů odražených z hloubky asi 66 stop (20 metrů) pod povrchem marsovského kráteru.

Nyní tato radarová mapa odhalila existenci sedimentů, které byly v minulosti předpokládány, ale nikdy nebyly potvrzeny, a které naznačují, že kráter byl kdysi zaplaven vodami obrovského jezera. Podobně jako v případě vysychajících jezer na Zemi byly sedimenty přeneseny řekou, která vytvořila velkou deltu, a později byly usazeny a zvětraly ve dvou různých fázích eroze.

„Změny, které vidíme zachované v horninovém záznamu, jsou způsobeny rozsáhlými změnami v marťanském prostředí,“ řekl Paige. „Je skvělé, že můžeme vidět tolik důkazů změn na tak malé geografické ploše, což nám umožňuje rozšířit naše zjištění na měřítko celého kráteru.“

Vzhledem k tomu, že život na Zemi je do značné míry závislý na vodě, důkazy o přítomnosti vody na Marsu by mohly být důležitým vodítkem, že na planetě kdysi žil život nebo že by tam život mohl stále existovat.

Důkazy o existenci života na nehostinné sousední planetě jsou však nepolapitelné.

Aby se rover Perseverance mohl vrátit se svým cenným nákladem, bude čekat na přílet plánovaného modulu Evropské kosmické agentury (ESA) pro vyzvednutí vzorků. Kosmické lodi s malou raketou, kterou rover naloží vzorky hornin a půdy předtím, než bude vystřelena zpět na oběžnou dráhu.

Po vypuštění do vesmíru bude raketa se vzorky vyzvednuta raketoplánem ESA pro návrat na oběžnou dráhu Země (ERO), který poletí zpět na Zemi. NASA původně plánovala, že ERO odstartuje někdy v roce 2026, ale toto datum bylo mezitím posunuto na rok 2028, což znamená, že vzorek se na Zemi vrátí nejdříve v roce 2033.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: scienmag.com