Rusko chce vyrábět vlastní procesory. Do vývoje investuje miliardy rublů, a přesto nabídne desítky let starou technologii

Syn zakladatele společnosti ICST, výrobce procesorů Elbrus, hledá investory, kteří by byli ochotni investovat 30 miliard rublů do vývoje nového revolučního čipu. Jedná se o jeho vlastní projekt, který nesouvisí s ICST, a chce jej realizovat do tří let. Bude se vyrábět procesem ne novějším než 65 nm, který je starý asi 20 let. IT průmysl jako celek je k této myšlence velmi skeptický, a to i z hlediska doby vývoje.

Nový ruský procesor

Rusko se možná v dohledné době dočká procesoru Elbrus-B, který s řadou ICST Elbrus souvisí pouze názvem. Stojí za ním Jevgenij Babajan, poradce šéfa státní korporace Rostec a syn spoluzakladatele ICST Borise Babajana.

Čip si vyžádá investici 30 miliard rublů a Jevgenij Babajan v současné době hledá investory, kteří by byli ochotni do projektu investovat. O samotném procesoru syn zakladatele ICST hovořil 12. září 2023 během partnerské konference v Rostecu, která se koná za účelem hledání investorů pro různé technické projekty.

Tazatel CNews v jedné ze společností Rostecu uvedl, že se jedná o osobní projekt Babajana mladšího, který hledá investice a konzultuje s mnoha hráči na trhu, včetně Rostecu. Skutečnost těchto konzultací oficiálně potvrdili CNews v Rostecu, přičemž se zdrželi dalších komentářů. Redakční zdroj v Rostecu, obeznámený se situací, uvedl, že jde o vytvoření nového procesoru Elbrus. „Myšlenka vypadá atraktivně, ale zatím jde jen o slova a v tuto chvíli neexistují žádné konkrétní výsledky.“ řekl Rostec CNews.

Podle listu Kommersant má Babajan v plánu přilákat do svého nového projektu investice ve výši 30 miliard rublů, které hodlá během tří let vynaložit na vývoj propracovaného čipu. Procesor se bude plně vyrábět v Rusku, což už samo osobě vylučuje i malou možnost, že půjde o moderní CPU.

V Rusku totiž od září 2023 neexistují továrny schopné vyrábět čipy podle současných technologických postupů, a proto všechny „Elbrusy“, stejně jako „Bajkaly“ dříve vyráběla tchajwanská společnost TSMC. Vzhledem k událostem z 24. února 2022 odmítla spolupracovat s ruskými zákazníky, včetně společností ICST a Baikal Electronics.

Když větší neznamená lepší

Zdroj obeznámený s podrobnostmi schůzky publikaci sdělil, že projekt Elbrus-B znamená vývoj procesoru, jehož výroba je „potenciálně možná v ruských továrnách, které nedisponují pokročilými technologiemi“. Ruští výrobci čipů zatím zvládli pouze 60 a 65nanometrové standardy, které byly aktuální před téměř 20 lety.

Například první procesory Intel s 65nm topologií byly uvedeny na trh v roce 2005 a o 18 let později se staly stejně jako jejich procesní technologie zastaralými. Nyní Intel vyrábí 10nanometrové čipy, jeho konkurent AMD 5nanometrové a v táboře mobilních procesorů ARM již dlouho existují 4nanometrová řešení a probíhá částečný přechod na 3 nm.

Nový projekt Evgenyho Babayana se však může od všech moderních procesorů lišit. Zdroj listu Kommersant uvedl, že projekt znamená určitý čip schopný „řešit velké množství nesouvisejících výpočetních úloh současně, několikanásobně více než zařízení založená na tradiční architektuře“. Do technických podrobností se nepouštěl.

Připomeňme, že v květnu 2022 vyšlo najevo, že se plánuje přesun výroby Elbrusu z Tchaj-wanu do továren ruské společnosti Mikron. Současná řada MCST má procesory s topologií od 130nm do 16nm včetně a možnosti TSMC byly více než dostatečné pro výrobu kteréhokoli z nich. Společnost Micron měla v květnu 2023 i v září 2023 k dispozici maximálně 65nanometrové zařízení.

V květnu 2022 byla také zahájena výstavba 28nanometrové továrny v Zelenogradu u Moskvy. V provozu by měla být ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024, ale termín může být kvůli sankcím výrazně posunut.

Průmysl je na pochybách, Rusko nemá potřebné technologie

Představitelé ruského IT průmyslu jsou k novému projektu Jevgenije Babajana, včetně jeho plánu vyvinout procesor v nejkratším možném čase podle ruských standardů, velmi skeptičtí. Ani zdroje obeznámené s projektem z něj nejsou příliš nadšené: „Samotná myšlenka možná není špatná, ale zatím je to jen nápad, o kterém se diskutuje už poměrně dlouho bez viditelného pokroku.“ „Není do čeho investovat,“ dodaly.

Výrobci čipů vyjadřují pochybnosti o možnosti vytvořit za současných podmínek procesor od nuly do tří let. „30 miliard rublů za tři roky je tým asi 100 zkušených vývojářů mikroprocesorů. Kde je vezmou?“, řekl publikaci manažer nejmenovaného výrobce polovodičů. Rusko je v tomto směru nepřipravené.

Jiní mají o tajemné nové architektuře budoucího procesoru pochybnosti. „Skutečnost je taková, že na světě jsou nyní pouze tři architektury – ARM, x86 a RISC-V, do nichž byly investovány stovky miliard dolarů a biliony dolarů do softwaru,“ řekl Kommersantu Jaroslav Petričkovič, zakladatel vědeckotechnického centra Elvis. Zařízení běžící na těchto architekturách jsou součástí globální digitální infrastruktury. Nikdo nepřijde s ničím novým. Centrum Elvis je ruský vývojářský komplex na vývoj procesorů. Její čipy jsou známé pod značkou Skif. V tomto směru se dá očekávat, že Rusko nic revolučního nepřinese.

Podle zpráv nemají společnosti na ruském trhu s mikroelektronikou zatím jasno o účelu a reálné možnosti vytvoření takového procesoru. Jsou velmi skeptické i proto, že „na trhu nezůstali žádní volní specialisté na mikroelektroniku, kteří by se teoreticky mohli podílet na vývoji“.

Autor: Lukáš Drahozal

Zdroj: kommersant.ru, moscowtimes.ru